23 C 57/2021-49 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 24.3.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 181 854,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně ([právnická osoba], [IČO]) se žalovanou uzavřela dne 22.11.2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 171 839 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně splácet v 94 měsíčních splátkách po 3 441 Kč. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě prověření pohybů na bankovním účtu žalované č. [bankovní účet], z něhož lze vyčíst průměrný měsíční výdělek žalované ze zaměstnání ve výši [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 2. 5. 2020 k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná celkem uhradila žalobkyni částku 8 986,11 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10.7.2020. Žalovaná částka 181 854,96 Kč představuje dlužnou jistinu, kterou žalovaná přes výzvu žalobkyně nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. 3. Žalobkyně u jednání dne 5.10.2021 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 5.10.2021 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání není vhodné s ohledem na pochybnosti o řádném splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 22. 11. 2019 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 171 839 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně splácet v 94 měsíčních splátkách po 3 441 Kč. 6. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období od [číslo] [datum] soud zjistil, že žalovaná pobírala průměrný měsíční čistý příjem ve výši [částka] a ke dni [datum] byla připsána částka [částka] a odepsána částka [částka], ke dni [datum] byla připsána částka [částka] a odepsána částka [částka], ke dni [datum] byla připsána částka [částka] a odepsána částka [částka]. 7. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti ze dne 2.5.2020 soud zjistil, že došlo ke dni 2.5.2020 k zesplatnění úvěru ve výši 182 216 Kč. 8. Dopisem předchůdkyně žalobkyně ze dne 10.7.2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 9. Postoupení pohledávky za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni bylo prokázáno potvrzením o zaplacení kupní ceny ze dne 2.7.2020 a přílohou č.1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 26.6.2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 12. 2020 soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 213 273,94 Kč. 11. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 22. 11. 2019 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 171 839 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně splácet v 94 měsíčních splátkách. Žalobkyně ve své žalobě a jejím doplnění tvrdila, že před poskytnutím úvěru její předchůdkyně kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splatit na základě prověření pohybů na bankovním účtu žalované č. [bankovní účet], z něhož lze vyčíst průměrný měsíční výdělek žalované ze zaměstnání ve výši [částka]. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] za období od [číslo] [datum] soud zjistil, že žalovaná pobírala průměrný měsíční čistý příjem ve výši [částka] a pokud jde o obraty na tomto účtu, ke dni [datum] byla připsána částka [částka] a odepsána částka [částka], ke dni [datum] byla připsána částka [částka] a odepsána částka [částka], ke dni [datum] byla připsána částka [částka] a odepsána částka [částka], tudíž dle názoru soudu nebyla žalovaná schopna platit měsíční splátky ve výši [částka]. Pokud jde o měsíční výdaje žalované, žalobkyně neuvedla žádná skutková tvrzení ohledně jejich výše, z předložených důkazů přitom nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela kromě tohoto výpisu z účtu žalobkyně z jakýchkoliv jiných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Žalovaná celkem uhradila předchůdkyni žalobkyně částku 8 986,11 Kč. Pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26.6.2020. Žalobkyně skrze svou zástupkyni vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30.6.2020, (dále jen„ o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23.4.2020, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 16. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 18. Dle § 1958 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdila ani nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních výdajů, dospěl soud k závěru, že smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z. 22. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy soud uvádí, že ač