1 C 148/2020-40 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím s tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], IČO: [číslo] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč s poslední splátkou k 1. 12. 2017. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 2 350 Kč, z toho na jistinu 451,93 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 455 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 443,07 Kč. Nejpozději měl žalovaný celkovou dlužnou částku splatit dne 1. 12. 2017. Protože k tomuto datu nebyla dlužná částka uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 548,07 Kč ode dne 2. 12. 2017 do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni s účinností k 29. 11. 2019, což bylo písemně žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ačkoliv byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dluhu výzvou obsahující základní skutkový a právní rozbor věci s upozorněním na soudní vymáhání, ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Z jednání nařízeného na 21. 1. 2021 se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Po provedeném odkazování má soud za prokázán následující skutkový stav: 5. Dne [datum] uzavřel žalovaný Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] se [právnická osoba] [anonymizována tři slova], IČO: [číslo] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem 455 Kč s úrokovou sazbou 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 43 týdenních splátkách po 185 Kč s poslední splátkou k 1. 12. 2017. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 2 350 Kč, z toho na jistinu 451,93 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 455 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 443,07 Kč. Nejpozději měl žalovaný celkovou dlužnou částku splatit dne 1. 12. 2017. Protože k tomuto datu nebyla dlužná částka uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 548,07 Kč ode dne 2. 12. 2017 do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně. Pohledávka byla Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni s účinností k 29. 11. 2019, což bylo písemně žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ačkoliv byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dluhu výzvou obsahující základní skutkový a právní rozbor věci s upozorněním na soudní vymáhání, ničeho neuhradil. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 1939 odst. 1 o. z. poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. 10. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto úvěrující a žalovaným jakožto úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 5 000 Kč. Žalovaný porušil své závazky z uzavřené smlouvy, když řádně a včas nehradil sjednané splátky. Jelikož žalovaný uhradil pouze část a dále dlužné částky neuhradil, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni, z čehož má soud za prokázané, že žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným částku 5 605 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou a žalobě zcela vyhověl včetně úroků z prodlení, když žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť žaloba v této věci byla podána na ustáleném vzoru užitém žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a žalovaná částka nepřesahuje 50 000 Kč. Přiznané náklady řízení ve výši 1 489 Kč tak představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, podání ve věci – žaloba a výzva k plnění (§ 14b odst. 1 bod 2. za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT), náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.