1 C 156/2020-45 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku s příslušenstvím s tím, že nárok vznikl z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 1 540 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Dále si žalovaná zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázala uhradit poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 335 Kč s poslední splátkou k 9. 4. 2017. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 1.2 2019. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, ale ani přes výzvu dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Z jednání nařízeného na 19. 1. 2021 se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji mezi sebou uzavřeli žalovaná a předchůdkyně žalobkyně. Předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky žalobkyni vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 140 Kč sestávajícím z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úroku ve výši 1 540 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Zároveň se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované životní pojištění [anonymizována dvě slova] a žalovaná se za pojištění zavázala zaplati žalobkyni částku 290 Kč. Celkovou částku ve výši 17 430 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 335 Kč Součástí smlouvy byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Dle smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % p.a. Z Karty zákazníka ze dne 28. 2. 2016 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované a žalovaná ke své osobě uvedla, že je rozvedená, má učňovské vzdělání a 2 nezaopatřené děti. Dále uvedla, že žije jako nájemník u svých rodičů, je zaměstnaná na hlavní pracovní poměr od října 2021 s čistým měsíčním příjmem 12 102 Kč. Jako další příjem uvedla, částku 6 858 Kč a 10 655 Kč. Mezi výdaji uvedla, že platí nájemné 6 000 Kč a další výdaje domácnosti činí 15 300 Kč. Použitelný příjem tak byl zjištěn na 8 315 Kč. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. O postoupení byla žalovaná informována dopisem ze dne 6. 12. 2019 a byla vyzvána k úhradě dlužné částky. 7. Dne 10. 5. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k úhradě dluhu. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 9. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná mezi sebou uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s dalšími shora uvedenými úhradami splácet ve sjednaných týdenních splátkách. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovanou částku 14 830 Kč, přičemž tato sestávala z jistiny ve výši 11 000 Kč, úroku ve výši 0 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 272,04 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 337,96 Kč a poplatku za pojištění ve výši 220 Kč. Žalovaná, ač byla vyzvána k úhradě dlužné částky, dlužnou částku neuhradila. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle § 1939 odst. 1 o. z. poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. 14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto úvěrující a žalovanou jakožto úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované částku 11 000 Kč. Žalovaná porušila své závazky z uzavřené smlouvy, když řádně a včas nehradila sjednané splátky. Součástí uzavřené smlouvy bylo i ujednání o pojištění řídícím se rámcovou smlouvou mezi poskytovatelem pojištění a předchůdkyní žalobkyně. Jelikož žalovaná dlužné částky neuhradila, postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni, z čehož má soud za prokázané, že žalobkyně byla k podání žaloby aktivně legitimována. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou částku 14 830 Kč. Soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 14 830 Kč sestávající z dlužné jistiny 11 000 Kč, neuhrazené části poplatku za administrativní činnost ve výši 272,04 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 337,96 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 220 Kč. Právo předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalované úhradu pojistného namísto poskytovatele pojištění je předmětem právního vztahu mezi poskytovatelem pojištění a předchůdkyní žalobkyně, jež je v souladu s právní úpravou poukázky dle § 1939 a násl. o. z., přičemž předchůdkyně žalobkyně je poukazníkem, žalovaná poukázaným a poskytovatel pojištění poukazatelem. Soud žalobě vyhověl i co do požadovaných úroků z prodlení, přičemž část těchto úroků žalobkyně kapitalizovala. Žalobkyně tak požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 7 037,59 Kč představující úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 11 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení, tj. od 10. 4. 2017 do 6. 12. 2019, a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 371,17 Kč, jež představuje úrok v zákonné výši z dlužné jistiny 11 000 Kč od 17. 4. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do data postoupení, tj. do 6. 12. 2019. Žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaná již byla v prodlení a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě byla procesně úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud na daný případ aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále již jen„ AT“), neboť