16 C 319/2019-36 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou podanou dne 8.10.2019 domáhal, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem – jednotce [číslo] byt v domě [adresa], který stojí na pozemcích parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, včetně příslušenství a spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech domu a na pozemcích (dále jen nemovitosti). Svůj nárok žalobce opíral o skutečnost, že žalobce nabyl v rámci exekuce v nedobrovolné dražbě spoluvlastnický podíl k nemovitostem ve výši 1/6. K nabytí podílu žalobce došlo ke dni 23.1.2019. První žalovaný vlastní ideální 1/6 nemovitostí, druhý žalovaný vlastní ideální 1/6 nemovitostí, třetí žalovaný vlastní ideální 2/6 nemovitosti a čtvrtý žalovaný vlastní ideální 1/6 nemovitostí. Po vkladu spoluvlastnictví do katastru nemovitostí a doplacení nejvyššího podání se žalobce dopisem ze dne 6.6.2019 obrátil na žalované s informací o nabytí spoluvlastnictví a s návrhem na další hospodaření s nemovitostí. Dopis odeslal doporučeně. Žalovaní si dopis nevyzvedli. Žalobci se nepodařilo s žalovanými spojit. Žalobce nemůže s předmětnou nemovitostí nijak hospodařit, nemá ze svého vlastnictví žádný prospěch, jde o obyčejný byt, který nelze reálně rozdělit. Žalobce nechce odkoupit podíly spoluvlastníků a jako jedinou možnost vypořádání žalobce vidí v prodeji bytu s rozdělením získané ceny mezi spoluvlastníky. Žalovaní se k jednání soudu nedostavili. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaným byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst.4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavili a ani svou nepřítomnost neomluvili. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jejich nepřítomnosti. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že v podílovém spoluvlastnictví účastníků je bytová jednotka [číslo] v domě [adresa] v [obec] a s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], zapsaná na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov, pro katastrální území a [územní celek] s tím, že žalobce a žalovaní 1., 2., a 4. jsou vlastníky podílu o velikosti ideální 1/6 a žalovaný 3. je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 2/6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce nabyl podíl na nemovitostech na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu [exekutorský úřad] [anonymizováno], č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Právní účinky zápisu nastaly ke dni [datum] a právní moc ke dni [datum]. Zápis byl proveden dne [datum]. Z dopisů datovaných dne 6.6.2019 adresovaných všem žalovaným soud zjistil, že žalobce kontaktoval jednotlivé žalované za účelem mimosoudního vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce nabídl žalovaným odkup svého podílu za cenu 101.000 Kč. Dále navrhl případně společný prodej nemovitosti jako celku třetí osobě s tím, že kupní cena by byla mezi spoluvlastníky rozdělena podle výše jejich spoluvlastnických podílů. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] a znalci [právnická osoba] ocenili obvyklou cenu spoluvlastnického podílu ve výši 1/6 na nemovitosti ve výši [částka]. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v [obec], s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov, pro katastrální území a [územní celek] s tím, že žalobce a žalovaní 1., 2., a 4. jsou vlastníky podílu o velikosti ideální 1/6 a žalovaný 3. je vlastníkem podílu o velikosti ideálních 2/6. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat (a nikdy neměl) a nemá zájem ani o výlučné vlastnictví předmětné nemovitosti. Před podáním žaloby se žalobce bezvýsledně pokoušel se žalovanými mimosoudně dohodnout na vypořádání spoluvlastnického podílu, kdy žalovaní nereagovali. Podle § 1115 odst. 1 obč.zák. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společné, jsou spoluvlastníky. Podle § 1140 obč.zák. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Podle § 1143 obč.zák. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 obč.zák. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle § 1147 obč.zák. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. V projednávané věci má soud za prokázané, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky uvedené nemovitosti a to ve výši uvedených podílů. Protože spoluvlastnictví nebylo zrušeno a vypořádáno dohodou spoluvlastníků a protože žalobce nechtěl v podílovém spoluvlastnictví dále setrvávat (dle § 1140 odst. 1 obč.zák. nelze nikoho nutit, aby ve spoluvlastnictví setrval), rozhodl soud výrokem I. k návrhu žalobce o zrušení spoluvlastnictví. V řízení nevyšlo najevo a ani nebylo účastníky tvrzeno, že by tomuto rozhodnutí bránily skutečnosti předvídané v ustanovení § 1140 odst. 2 obč.zák. Návrhem spoluvlastníka na vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán. Při volbě konkrétního způsobu vypořádání spoluvlastnictví je soud omezen pouze posloupností, která stanoví pořadí jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví. Občanský zákoník preferuje rozdělení věci (§1144 obč.zák.), není-li tento způsob vypořádání možný, lze rozhodnout o přikázání věci některému ze spoluvlastníků, případně o prodeji ve veřejné dražbě (§1147 obč.zák.). V projednávané věci se jedná o bytovou jednotku o velikosti 3+1 s podlahovou plochou [výměra] (jak vyplývá ze znaleckého posudku [číslo]). Z toho je zřejmé, že reálné rozdělení nemovitosti není možné. Ani přikázání nemovitosti do vlastnictví některého ze spoluvlastníků není možné, kdy soud v řízení zjistil, že žádný ze spoluvlastníků nemá zájem o přikázání společné věci do výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu. Soudu proto nezbyla jiná možnost vypořádání než nařízení prodeje nemovitosti ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky rozdělen podle velikosti jejich podílů. Tímto rozsudkem o zrušení spoluvlastnictví a o nařízení prodeje věci vzniká pouze exekuční titul. Předpokladem pro zahájení řízení o prodeji nemovitosti po zrušení podílového spoluvlastnictví je nařízení výkonu rozhodnutí soudem na návrh některého ze spoluvlastníků. Rozhodnutím soudu o zrušení podílového spoluvlastnictví a nařízení prodeje tohoto pozemku, vzniká pouze exekuční titul, který opravňuje kteréhokoli ze spoluvlastníků, aby se podle části šesté občanského soudního řádu domáhal jeho výkonu. Podílové spoluvlastnictví k výše uvedené nemovitosti trvá až do doby, kdy dojde jejímu prodeji. V případě, že k prodeji nemovitosti nedojde, spoluvlastnictví nadále trvá a spoluvlastníci k ní vykonávají spoluvlastnická práva. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). Žalobce byl v řízení úspěšný a dle ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. mu vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 7.000 Kč, mimosmluvní odměna zástupce žalobce za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 9.420 Kč, počítáno z tarifní hodnoty 275.000 Kč (podle znaleckého posudku předloženého žalobcem činila obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši 1/6 částku 61.000 Kč, soud tak vycházel z ceny nemovitosti ve výši 336.000 Kč, kdy po odečtení podílu žalobce ve výši 61.000 Kč, činí tarifní hodnota 275.000 Kč), dvě náhrady hotových výdajů zástupce žalobce za dva úkony právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/199 Sb. - převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrada cestovních výda