21 C 397/2014-290 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 15.9.2014, doplněnou podáním ze dne 4.10.2017, domáhal určení, že je vlastníkem jímky umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Svou žalobu odůvodnil tím, že jímka je umístěna vedle polního hnojiště na pozemku parc. [číslo] jehož vlastníkem je žalobce. Vlastníkem pozemku, na němž je umístěna jímka, je žalovaný č. 2. Žalobce uzavřel se žalovanou č. 1 smlouvu o prodeji podniku, přičemž nabyl v dobré víře všechen majetek zahrnutý do privatizačního projektu [číslo] který byl předmětem soutěže, které se žalobce účastnil, a ve které zvítězil. Následně vinou jednání zplnomocněného úředníka [jméno] [příjmení] nebyl předán a převeden všechen majetek nabytý žalobcem. Žalobce byl při podpisu dohody o prodeji podniku dne [datum] utvrzován zástupci žalované č. 1, že se jedná o celý zemědělský areál [obec]. Ke dni podpisu dohody o prodeji podniku totiž nebyl vytvořen komplexní soubor majetku, který tvořil zplnomocněnec žalované č. 1, a v průběhu dalšího období tedy od podpisu dohody o prodeji podniku do faktického předání. Do předávacího protokolu tak nebyl zahrnut všechen majetek, který však byl dříve určen privatizačním projektem [číslo] v souvislosti se soutěží, kterou žalobce jako nabyvatel vyhrál, byl privatizační projekt aktualizován, tudíž majetek, který měl být převáděn privatizačním projektem [číslo] se nezměnil. Na nabyvatele tak dosud nebyl převeden veškerý majetek, který aktualizovaným privatizačním projektem [číslo] privatizační jednotkou [číslo] již vysoutěžil a zaplatil. Prodejem podniku přešly do vlastnictví kupujícího ke dni účinnosti smlouvy práva, věci, jiné majetkové hodnoty a závazky podniku z aktualizovaného privatizačního projektu [číslo]. Vzhledem k tomu, že v katastru nemovitostí je nadále udržován nesprávný stav, má žalobce naléhavý právní zájem o uvedení do stavu správného. 2. V podání ze dne 11.5.2020 (čl. 161) žalobce dále doplnil, že je právním nástupcem privatizačního projektu [číslo] [anonymizováno] [číslo] zemědělského areálu [obec]. K podání žaloby byl donucen změnou předpisu o tom, že koho je pozemek, toho je i stavba z roku 2014, a proto podal předmětnou určovací žalobu, protože pouze nepořádkem žalované č. 1 nebylo provedeno geodetické zaměření jímky za účelem zápisu na katastrální úřad, i když o to žádal. Žalovaný č. 2 zakoupil pozemek parc. [číslo] v roce 2009 za průměrnou cenu 6 [spisová značka]. Podáním této určovací žaloby v roce 2014 se jakýkoliv nárok přerušuje a do potřebné desetileté doby vydržení chybí i při největší dobré vůli 5 let. Finančně je věc uvedena jako součást polního hnojiště na parc. [číslo] i když mezi hnojištěm a jímkou je vzdálenost víc jak 10 metrů, a je to tedy samostatná stavba a je zde i společná kolaudace. Do roku 2014 žalobce jímku spolu s polním hnojištěm užíval až do prodeje Zemědělského areálu [obec] v roce 2014. Jímka je mimo jiné užívána při každém dešti, protože splašková voda a močůvka teče samospádem z polního hnojiště sběrnou kanalizací do jímky. Žalovaný č. 2 koupil pozemek parc. [číslo] od restituentky, která jímku nestavěla a při modelové stejné situaci, kdy na parc. [číslo] polní hnojiště bylo zapsáno dvojí vlastnictví jednak žalobce jako privatizátora a jednak restituentky. Restituentka uznala, že hnojiště nestavěla a z vlastnictví dvojího odstoupila, a protože nikdo nemůže prodat dál svých práv než jich sám má, nemohla restituentka prodat žalovanému č. 2 i jímku zároveň s pozemkem [číslo], protože jí nevlastnila a žalovaný tuto stavbu nemá uvedenu v kupní smlouvě. 3. Žalovaná č. 1 žalobu neuznala, v podání ze dne 23.1.2018 uvedla, že se žalobce již v jiných soudních řízení domáhal převodu nemovitostí v zemědělském areálu [obec] se zřetelem k privatizačnímu projektu [číslo], kdy návrh žalobce byl např. zamítnut pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Chomutově č. 8C 29/2004-374 ve spojení s pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 14 Co 249/2008-509. U Okresního soudu v Chomutově je aktuálně projednáván obdobný návrh žalobce na určení vlastnického práva k nemovitostem v k.ú. [obec] pod sp. zn. 28C 212/2013. 4. V podání ze dne 19.2.2018 pak žalovaná č. 1 doplnila, že předmětná jímka se nachází na části původního pozemku PK (pozemkový katastr) [číslo] k.ú. [obec]. Dle výkazu výměr podle katastru nemovitostí a geometrického plánu ze dne 1.11.1997 [číslo] byl z tohoto pozemku oddělen i pozemek KN (katastr nemovitostí) parc. [číslo] k.ú. [obec]. Pozemek PK [číslo] a [číslo] k. ú. [obec] nabyla původní oprávněná osoba dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) paní [jméno] [příjmení], a to na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu – okresního úřadu v [obec] č. j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve znění rozhodnutí o dovolání č.j. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Součástí rozhodnutí byla i dohoda o vydání zemědělského majetku uzavřená mezi oprávněnou osobou paní [jméno] [příjmení] a osobou povinnou [příjmení] [jméno], [anonymizováno], ze dne 5.1.1994. Žalovaný č. 2 se pak stal vlastníkem předmětného pozemku par. [číslo] k. ú. [obec] (dříve [příjmení] [číslo]) na základě kupní smlouvy uzavřené s prodávající paní [jméno] [příjmení], a to kupní smlouvou ze dne 16.3.2009 (dále jen„ kupní smlouva“). Na základě výše uvedeného lze dovodit, že žalovaný č. 2 nabyl předmětný pozemek na základě kupní smlouvy do svého vlastnictví bez výhrad a ve stavu jak stojí a leží, tj. včetně nemovitých věcí, které se na pozemku nacházejí. Žalovaný tak mohl být v dobré víře, že z titulu kupní smlouvy je oprávněným držitelem i předmětné jímky, nacházející se na předmětném pozemku jako součást tohoto pozemku. S ohledem všem okolnostem lze mít za to, že žalobce nikterak dosud neprokázal nabytí vlastnického práva k předmětnému pozemku ani k předmětné jímce, když pouze uvádí v žalobě, že je vlastníkem vedlejšího pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], aniž by mu svědčil jakýkoliv právní titul (právní důvod). Kupní smlouvou [číslo] ze dne 24.2.1997 byl na žalobce převeden pouze pozemek parc. [číslo] druh pozemku polní hnojiště o výměře 3 956 m2 v k.ú. [obec]. Předmětem smlouvy [číslo] o prodeji podniku (části podniku) nebyl pozemek parc. [číslo] ani žalobou dotčená jímka. Žalovaná [příjmení] - [anonymizována tři slova] nadto sporuje svoji pasivní legitimaci. Není zřejmé, z čeho žalobce dovozuje pasivní legitimaci žalované č. 1. Žalovaná č. 1 je dle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen„ ZoSPÚ“) organizační složkou státu s tím, že dnem nabytí účinnosti ZoSPÚ vstoupila Česká republika do všech práv a povinností bývalého Pozemkového fondu České republiky (dále jen„ PF ČR“), k výkonu těchto práv je příslušný Státní pozemkový úřad. Žalovaná č. 1 má za to, že žalobce neuvádí, z jakého důvodu tato obecná ustanovení zakládají pasivní legitimaci [anonymizováno] – [anonymizována tři slova] v tomto soudním sporu. Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Zásadní otázkou v předmětné věci je posouzení toho, zda došlo k porušení povinnosti nakládat s nemovitostí do jejího vydání s péčí řádného hospodáře, a to ze strany žalované č. 1. V daném případě je třeba nejprve prokázat, kdo byl povinnou osobou ve smyslu § 5 odst. 1 zákona o půdě (§ 5 dost. 3) tohoto zákona, který se vztahuje pouze na povinnou osobu, kterou může být jednak stát nebo právnická osoba, která ke dni účinnosti zákona o půdě vydávanou nemovitost držela, kdy povinnou osobou v daném případě dle výše uvedeného rozhodnutí PÚ [obec] byl [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizováno] Žalovaná č. 1 by tedy mohla být nositelem pasivní legitimace v případě, kdy by ona nebo její právní předchůdce [anonymizována tři slova] převedl předmětné nemovitosti v rozporu s blokačním ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předmětné pozemky na třetí osobu. 5. V podání ze dne 24.4.2020 žalovaná č. 1 doplnila, že o skutečnostech, nově tvrzených žalobcem, bylo již dříve rozhodováno, a to např. v rozsudku Okresního soudu v Chomutově, č.j. 9C 40/2007-338 ze dne 12.5.2010, kde se žalobce domáhal žalobou o určení vlastnického práva k jiným nemovitostem v k.ú. [obec]. Žalobce tvrdil, že vlastnictví k nemovitostem nabyl na základě privatizačního projektu [číslo] když zemědělský areál [obec] jako privatizační jednotka [číslo] měl být privatizován formou přímého prodeje panu [jméno] [příjmení], který v průběhu realizace privatizačního projektu zemřel. Z tohoto důvodu byla provedena změna z přímého prodeje na prodej formou veřejné soutěže. Ta byla vypsána a konala se dne 29.1.1997 v [obec] právním předchůdcem žalované [číslo] kterým byl [anonymizována tři slova]