23 C 160/2020-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou ze dne 9. 3. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 18 139,75 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne [datum], která byla mezi účastníky uzavřena. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec 19 000 Kč. Vyčerpané peněžní prostředky měl žalovaný splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky, a to vždy do 20. dne kalendářního měsíce. Žalovaný celkem vyčerpal 35 066 Kč, neplatil však splátky vyčerpaného úvěru, a žalobkyně proto po předchozí výzvě celý úvěr zesplatnila ke dni 14. 11. 2019 a dopisem ze stejného dne vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil ani poté. Žalobkyně v souhrnu požaduje po žalovaném zaplacení částky 17 159,75 Kč, sestávající z nezaplacené jistiny 16 963,75 Kč a poplatků za výpis z účtu ve výši 196 Kč. Dlužnou částku nezaplatil žalovaný ani po předžalobní výzvě. Původně žalovaná částka ve výši 18 139,75 Kč byla následně ponížena částečným zpětvzetím žaloby žalobkyně ze dne 23. 9. 2020 v rozsahu částky 980 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 26,04 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 980 Kč za období od 5. 3. 2020 do zaplacení, v tomto rozsahu soud řízení usnesením ze dne 23.10.2020 č.j. [číslo jednací] částečně zastavil, usnesení nabylo právní moci dne 14.11.2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti: 5. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 19 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 19,13 % ročně a byla dohodnuta pravidelná měsíční splátka ve výši 4 % z výše dlužné částky. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen„ ÚP“). Z hlavy 7 § 2 ÚP soud zjistil, že žalovaný byl povinen celý čerpaný úvěr splatit na požádání žalobkyně v případě, že se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. V hlavě 1 § 2 ÚP pak byl dohodnut odkazem na sazebník poplatku poplatek za výpis z účtu ve výši 49 Kč. 6. Z informace o pojištění sjednaném smlouvou č. [bankovní účet] soud zjistil podrobnosti o rozsahu pojištění sjednaného v úvěrové smlouvě [číslo]. 7. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku soud zjistil identifikační údaje o žalobkyni. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že dne 18. 6. 2016 žalovaný poprvé čerpal úvěr 15 066 Kč a dále pak dne 20. 8. 2018 čerpal částku 20 000 Kč, žalovaný zaplatil splátky v období od 29. 7. 2016 do 6. 8. 2019 v různých výších, celkem pak 26 319 Kč Tyto prostředky přitom byly započítávány na různé části jeho dlužné částky. K zesplatnění úvěru pak došlo dne 14. 11. 2019. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2020, včetně podacího archu, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 21 579,13 Kč. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 19 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit čerpaný úvěr žalobkyni pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z výše aktuálně dlužné částky. Část obsahu smlouvy, zejména možnost zesplatnění, byla upravena v ÚP. Dne 14. 11. 2019 došlo v souladu s ÚP k zesplatnění úvěru, protože žalovaný nezaplatil řádně splátky úvěru. Jelikož žalovaný zesplatněnou dlužnou částku sestávající z dlužné jistiny 16 963,75 Kč a poplatků za výpis z účtu 196 Kč k 46. až 49. splátce nezaplatil, dostal se dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta k zaplacení zesplatněného dluhu (tj. dne 15. 11. 2019), do prodlení a je povinen zaplatit žalobkyni rovněž úrok smluvní úrok ve výši 26,28 % ročně z dlužné jistiny, tj. částky 16 963,75 Kč, a úrok z prodlení z této dlužné jistiny ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky a zákonný úrok z prodlení žalobkyně krom toho kapitalizovala ke dni 4. 3. 2020, proto jsou v nekapitalizované části požadovány od 5. 3. 2020. 14. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ohledně zaplacení částky 17 159,75 Kč (95% celkového nároku) a podle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. v části týkající se částečného zpětvzetí ze dne 23. 9. 2020 v rozsahu částky 980 Kč (5% celkového nároku), když částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně v důsledku administrativního pochybení, tak, že přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 3 659,04 Kč představující 90 % z celkové výše nákladů řízení, tj. z částky 4 065,60 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměny ve výši 1 860 dle § 14b odst.3, § 7 bod 5, §11 odst.1 písm. d) a.t. za částečné zpětvzetí žaloby ze dne 23.9.2020 a paušální náhrady ze tento úkon ve výši 300 Kč dle § 13 odst.1,3 a.t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 360 Kč ve výši 705,60 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně. 15. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.