24 C 1/2021-51 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 18. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit jí 27 724 Kč spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že se žalovaným dne 22. 7. 2019 uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (na internetových stránkách [webová adresa]) smlouvu o úvěru, na základě které téhož dne poskytla žalovanému převodem na účet 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit do 30 dnů a zaplatit poplatek 825 Kč, dále poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč (úvěr bude vyplacen do 60 minut od ověření identity klienta), poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně. Žalovaný však plnil jen částečně, přičemž zůstal dlužen na jistině 23 723 Kč, na poplatku za uzavření smlouvy 825 Kč, na poplatku za expres výplatu 199 Kč, na poplatcích za bezpečnou splátku 495 Kč, na poplatcích za SMS servis 245 Kč, na poplatku za desetiprocentní odklad 1 225 Kč, na účelně vynaložených nákladech 300 Kč a na smluvních pokutách 712 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Z listiny nazvané úvěrová smlouva a rámcová smlouva soud zjistil, že obsahuje údaje o žalobkyni (s hlavičkou japonská půjčka) i údaje o žalovaném (jméno, příjmení, rodné číslo atp.). Tato„ smlouva“ však neobsahuje podpis (ať již vlastnoruční či elektronický) ani jedné ze stran. Za žalobkyni je zde scan podpisu předsedy představenstva a za žalovaného je zde pin [číslo] s tím, že byl uskutečněn z IP adresy [číslo]. Pro nadbytečnost soud z tohoto důkazu žádná další skutková zjištění nečinil. 4. Z listiny nazvané úvěrová smlouva soud zjistil, že obsahuje údaje o žalobkyni (s hlavičkou [anonymizováno]) i údaje o žalovaném (jméno, příjmení, rodné číslo atp.). Tato„ smlouva“ však neobsahuje podpis (ať již vlastnoruční či elektronický) ani jedné ze stran. Za žalobkyni je zde scan podpisu předsedy představenstva a za žalovaného je zde pin [číslo] s tím, že byl uskutečněn z IP adresy [adresa]. Listina obsahuje ujednání, že žalobkyně poskytne žalovanému 25 000 Kč za poplatek 825 Kč s 0% úrokem. Pro nadbytečnost soud z tohoto důkazu žádná další skutková zjištění nečinil. 5. Z fotografie obrazovky soud zjistil, že žalobkyně eviduje 22. 7. 2019 v 16:14:05h odeslanou SMS s PINem pro podpis smlouvy. Není zde však uvedeno na které telefonní číslo a i pokud by bylo, jedná se o jakýsi interní systém žalobkyně. 6. Ze scanu občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalovaného. 7. Ze scanu řidičského průkazu soud zjistil, že se jedná o řidičský průkaz žalovaného. 8. Z potvrzení o přijaté platbě soud zjistil, že [právnická osoba], s.r.o. přijala dne 30. 5. 2016 na účet žalobkyně (vedený u jmenované společnosti) částku 1 Kč z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalovaného. 9. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že [právnická osoba], s.r.o. odeslala dne 22. 7. 2019 v 16:15h z účtu žalobkyně (vedeného u jmenované společnosti) částku 25 000 Kč na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalovaného. 10. Z listin nazvaných opis výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že se jedná o interní evidenci žalobkyně, přičemž eviduje dne 14. 8. 2017 platbu 1 Kč z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalovaného a dne 22. 7. 2019 platbu 25 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 11. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že se opět jedná o interní evidenci žalobkyně, která zde mimo jiné eviduje od žalovaného úhrady v celkové výši 7 452 Kč. 12. Z dopisu ze dne 7. 7. 2020 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení 27 724 Kč do 30 dnů, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že žalobkyně tento dopis žalovanému odeslala 8. 7. 2020. 13. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebníku soud pro níže vyložený právní názor žádná skutková zjištění nečinil. 14. Po provedeném dokazování tak mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalovaného, tedy zejména jménem a rodným číslem. K samotnému uzavření smlouvy (resp. právnímu jednání) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je nutno uvést, že z předložených listin je sice pravděpodobné, že žalobkyně jednala se žalovaným (zejména z předloženého scanu občanského a řidičského průkazu), avšak nebylo to v řízení prokázáno najisto, stejně jako nebylo prokázáno, co mělo být obsahem takového jednání (k tomu viz níže). 15. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále již jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Předně je nutno konstatovat, že žalobkyně sice uvedla, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru a úvěr také žalovanému poskytla, avšak s ohledem na žalobní tvrzení je nutno žalobou uplatněný nárok posoudit dle shora citovaného § 2390 o. z. jako smlouvu o zápůjčce, a to zejména s ohledem na absenci ujednání o úrocích, které jsou pojmovým znakem smlouvy o úvěru. 17. Obecně pro smlouvu o zápůjčce zákon žádnou zvláštní formu nepředepisuje, může být uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně. Je tedy v pořádku, pokud smluvní ujednání budou dohodnuta pomocí prostředků komunikace na dálku. To by však neplatilo ve vztahu mezi dodavatelem (žalobkyní) a spotřebitelem (žalovaným), neboť na projednávanou věc (pokud by bylo prokázáno uzavření nějaké smlouvy) by bylo nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemná forma je dodržena vždy, pokud umožňuje zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetových stránkách žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, měly být poskytnuté peněžní prostředky vráceny jednorázově, nikoli tedy ve splátkách a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení spotřebitele nezpůsobí. S přihlédnutím ke shora vyloženým specifikům daného případu považuje soud za nezbytné s nedodržením písemné formy smlouvy, v souladu s principy ochrany spotřebitele, spojit sankci absolutní neplatnosti dle § 582 odst. 1 o. z. Pokud by tak neučinil, pozbylo by ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, týkající se stanovené formy, svého významu. 18. Smlouva o zápůjčce však má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky tedy předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. 19. K prokázání reálného poskytnutí částky 25 000 Kč žalobkyně připojila potvrzení [právnická osoba], s.r.o. o tom, že dne 30. 5. 2016 na účet žalobkyně (vedený u jmenované společnosti) přijala částku 1 Kč z účtu č. [bankovní účet], vedeného na jméno žalovaného, a dále potvrzení, že jmenovaná společnost dne 22. 7. 2019 v 16:15h odeslala z účtu žalobkyně částku 25 000 Kč na účet č. [bankovní účet], vedený na jméno žalovaného. Z potvrzení soukromé společnosti, která není bankou, že„ odeslala“ tvrzenou částku, však nelze uzavřít, že by tato částka na zde uvedený účet skutečně byla