28 C 124/2021-81 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 9. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s příslušenstvím tvrdíc, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovanou byla dne 6. 6. 2014 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které [anonymizováno] zřídila a vedla žalované bankovní účet č. [bankovní účet] a současně žalované, na její žádost, umožnila čerpat kontokorentní úvěr dle článku„ Bankovní produkty a služby“ smlouvy. Žalovaná na základě smlouvy čerpala kontokorentní úvěr v celkové výši 11 885,5 Kč, s jehož úhradou se dostal do prodlení, a tak [anonymizováno] využila svého práva a úvěr ke dni 15. 8. 2018 zesplatnila. Žalované tak na jistině pohledávky vznikl dluh ve výši 1 532,53 Kč a na úrocích z prodlení 55,44 Kč. Dne 16. 6. 2020 původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Ta žalovaného vyzvala k plnění, žalovaný však na výzvu nereagoval. 2. Žalovaná se po celé řízení k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Jak vyplynulo ze Smlouvy o bankovních produktech a službách podepsané oběma smluvními stranami dne 6. 6. 2014, [právnická osoba] jako banka a žalovaná jako klient uzavřely smlouvu, jíž se banka zavázala vést klientovi běžné účty na základě smlouvy, přijímat na tyto účty vklady a platby a uskutečňovat z nich výplaty a platby s tím, že zůstatek na účtu je úročen vyhlašovanou pohyblivou úrokovou sazbou. Spolu s tím se smluvní strany dohodly, že banka klientovi poskytuje kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Součást smlouvy tvoří Dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů. Z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 5. 8. 2014 soud zjistil, že k běžnému účtu č. [bankovní účet] byl zřízen kontokorentní úvěr [anonymizováno] s povoleným limitem 10 000 Kč, nedojde-li ke změně jeho výše, ode dne 5. 8. 2014. Z oznámení o Ukončení poskytování [anonymizováno] k běžnému účtu č. [bankovní účet] ze dne 12. 4. 2018 vyplývá, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek produktu [anonymizováno] přečerpáním povoleného limitu byla žalovaná seznámena se zrušením [anonymizováno]. Z Oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení [anonymizováno] ze dne 14. 4. 2018 bylo zjištěno, že na základě opakovaného porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru [anonymizováno] bylo zrušeno poskytování produktu [anonymizováno] a dluh ve výši 11 885,5 Kč byl z účtu žalované č. [bankovní účet] převeden na nově otevřený úvěrový účet [číslo] za poplatek ve výši 10 % z aktuálního úvěrového rámce Flexikreditu. [role v řízení] byla informována, že je povinna uhradit 4 splátky po 2 971,37 Kč vždy k 13. dni každého měsíce s datem prvé splátky 13. 5. 2018. Z Oznámení o vyčíslení dluhu ze dne 15. 8. 2018 se podává, že v důsledku prodlení činí dluh na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] celkem 10 385,50 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavření mezi [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 16. 6. 2020 a protokolu o předání smluv bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Jak se podává z oznámení o postoupení pohledávky, banka uvedenou skutečnost žalované oznámila dne 25. 6. 2020. Podle předžalobní výzvy ze dne 29. 6. 2020 žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce písemně o zaplacení upomenula a jak soud zjistil z poštovního podacího archu, zásilku předala k poštovní přepravě jako doporučenou dne 29. 6. 2020. 6. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, z níž právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost a formou čerpání z bankovního účtu do debetního zůstatku byla připravena poskytnout žalované úvěr do výše 10 000 Kč a žalovaná měla v takovém případě povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě. Žalovaná podmínky vyplývající ze smlouvy porušovala a z bankovního účtu přečerpal finanční prostředky do částky 11 885,5 Kč. Banka proto ke splacení závazku žalované otevřela úvěrový účet a stanovila splátky, ty však žalovaná nehradila. Ke dni 15. 8. 2018, kdy byla pohledávka zesplatněna, činila jistina z dluhu 1 532,53 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni a uvedenou skutečnost žalované písemně oznámila. Žalobkyně pak žalovanou o placení před podáním žaloby písemně upomenula. 7. Dle § 2395 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 9 odst. 1 zák. č.145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je co do jistiny pohledávky důvodná. Bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, ale s ohledem na postavení žalované coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 13. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Afs 94/2009 – 56), a věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Rozhodovací praxe se přitom sjednotila v názoru, že nesplnění této povinnosti věřitele podle vedla k absolutní neplatnosti právního jednání (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, zbavila se možnosti vyslechnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že dosud neuvedla rozhodná tvrzení, jakým způsobem banka zkoumala úvěruschopnost žalované a neoznačila důkazy k jejich prokázání. Neboť soud nezjistil, že banka při uzavření smlouvy úvěruschopnost žalované šetřila, bylo nezbytné považovat smlouvu o úvěru ze dne 6. 6. 2014 za neplatnou. Z tohoto důvodu bylo na místě posuzovat vztah mezi předchůdkyní žalobkyně, která umožnila žalované vyčerpat na jistině částku 1 532,53 Kč za vztah z bezdůvodného obohacení. Protože v tomto ohledu žalobkyně prokázala, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila o uvedenou částku, je žaloba co do jistiny pohledávky důvodná. Vedle jistiny dluhu se však žalobkyně domáhala rovněž úhrady jejího příslušenství ve výši 55,44 Kč, neuvedla však, za jaké období tento nárok uplatnila. Protože