28 C 71/2021-47 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaným byla dne 13. 12. 2013 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na základě které [anonymizováno] zřídila a vedla žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet] a současně žalovanému, na jeho žádost, umožnila čerpat kontokorentní úvěr dle článku [anonymizováno] smlouvy. Žalovaný na základě smlouvy čerpal kontokorentní úvěr v celkové výši 14 223,75 Kč, s jehož úhradou se dostal do prodlení, a tak [anonymizováno] využila svého práva a úvěr ke dni 22. 8. 2018 zesplatnila. Žalovanému tak na jistině pohledávky vznikl dluh ve výši 10 603,51 Kč a na úrocích z prodlení 832,39 Kč. Dne 16. 6. 2020 původní věřitel pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Ta žalovaného vyzvala k plnění, žalovaný však na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Jak vyplynulo ze Smlouvy o bankovních produktech a službách podepsané oběma smluvními stranami dne 13. 12. 2013, [právnická osoba] jako banka a žalovaný jako klient uzavřeli smlouvu, jíž se banka zavázala vést klientovi běžné účty na základě smlouvy, přijímat na tyto účty vklady a platby a uskutečňovat z nich výplaty a platby s tím, že zůstatek na účtu je úročen vyhlašovanou pohyblivou úrokovou sazbou. Spolus tím se smluvní strany dohodly, že banka klientovi poskytuje kontokorentní úvěr [anonymizováno] povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Součást smlouvy tvoří Dispozice obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů. Z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 13. 11. 2017 soud zjistil, že k běžnému účtu č. [bankovní účet] byl zřízen kontokorentní úvěr [anonymizováno] s povoleným limitem 10 000 Kč, nedojde-li ke změně jeho výše, ode dne 3. 8. 2016. Z oznámení o Ukončení poskytování [anonymizováno] k běžnému účtu č. [bankovní účet] ze dne 29. 1. 2018 vyplývá, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek produktu [anonymizováno] přečerpáním povoleného limitu byl žalovaný seznámen se zrušením [anonymizováno]. Z Oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení [anonymizováno] ze dne 21. 2. 2018 bylo zjištěno, že na základě opakovaného porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru [anonymizováno] bylo zrušeno poskytování produktu [anonymizováno] a dluh ve výši 14 223,75 Kč byl z účtu žalovaného č. [bankovní účet] převeden na nově otevřený úvěrový účet [číslo] za poplatek ve výši 10 % z aktuálního úvěrového rámce [anonymizováno]. Žalovaný byl informován, že je povinen uhradit 8 splátek po 1 777,96 Kč vždy k 20. dni každého měsíce s datem prvé splátky 20. 3. 2018. Z Oznámení o zesplatnění ze dne 22. 8. 2018 se podává, že v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlásila banka úvěr č. [bankovní účet] na částku 14 223,75 Kč za splatný ke dni 22. 8. 2018 s tím, že celková dlužná částka činí 10 603,51 Kč. Podle Výpisu z úvěrového čtu č. [bankovní účet] ke dni 17. 6. 2020 činí dluh žalovaného na účtu [částka] a sestává z dlužné jistiny ve výši 10 603,51 Kč a úroku z prodlení ve výši 832,39 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavření mezi [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 16. 6. 2020 a protokolu o předání smluv bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným žalobkyni. Jak se podává z oznámení o postoupení pohledávky, banka uvedenou skutečnost žalovanému oznámila dne 25. 6. 2020. Podle předžalobní výzvy ze dne 29. 6. 2020 žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého zástupce písemně o zaplacení upomenula a jak soud zjistil z poštovního podacího archu, zásilku předala k poštovní přepravě jako doporučenou dne 29. 6. 2020. 6. Podle hlavy II. – ustanovení Přechodných a závěrečných – oddílu 1 - Přechodných ustanovení – oddílu 1 – všeobecných ustanovení - § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není - li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Soud proto při posouzení žalobou uplatněného nároku postupoval stran posouzení uzavření dohody upravující Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 13. 11. 2017 již dle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 7. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, z níž právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost a formou čerpání z bankovního účtu do debetního zůstatku byla připraven poskytnout žalovanému úvěr do výše 10 000 Kč a žalovaný měl v takovém případě povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě. Žalovaný podmínky vyplývající ze smlouvy porušoval a z bankovního účtu přečerpal finanční prostředky do částky 14 223,75 Kč. Banka proto ke splacení závazku žalovaného otevřela úvěrový účet a stanovila splátky, ty však žalovaný nehradil. Ke dni 22. 8. 2018, kdy byla pohledávka zesplatněna, činila jistina z dluhu 10 603,51 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni a uvedenou skutečnost žalovanému písemně oznámila. Žalobkyně pak žalovaného o placení před podáním žaloby písemně upomenula. 8. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ale s ohledem na postavení žalované coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 15. Povinnost věřitele poskytující spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č. j. 1 Afs 94/2009 – 56), a věřitel tak byl povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet