30 C 113/2021 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 22.12. 2020 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela dne 5.12. 2017 s žalovanou jako dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. Žalovaná doručila právní předchůdkyni žalobkyně prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně následně prověřila totožnost žalované. Kladně posoudila její úvěruschopnost a na základě tohoto zhodnocení zaslala žalované nabídku k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná vyjádřila svou vůli akceptovat nabídku právní předchůdkyně žalobkyně tak, že ve svém uživatelském účtu vložila do příslušného pole unikátní identifikační kód, který jí byl zaslán na mobilní telefon, jež uvedla v rámci své registrace. Odesláním akceptace nabídky na základě vložení unikátního identifikačního kódu došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr, včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo 1 000Kč podle toho, která z těchto dvou částek bude vyšší. Minimální pravidelná splátka byla splatná vždy 30.dne každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingovém úvěru čerpala celkem částku ve výši 6 000 Kč, kterou měla v souladu s příslušnými výpisy generovanými a doručovanými žalované prostřednictvím jejího uživatelského účtu, případně emailu, splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu až do výše celkové dlužné částky. Žalovaná se dostala do prodlení, když neuhradila ani minimální pravidelnou splátku. Právní předchůdkyně žalobkyně ji vyzvala k úhradě dlužných částek formou výpisů, ale žalovaná ani přes výzvy tak neučinila a ke dni podání žaloby dlužnou částku nesplatila. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyni žalobkyně postoupena dne [datum] na společnost [právnická osoba] a tato je postoupila smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně se kromě jistiny žalované pohledávky domáhala rovněž přiznání účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky v celkové výši 500Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z výpisu účtu variabilního symbolu: [číslo] s datem splatnosti 5.1.2018 soud zjistil, že výběr ve výši 6000Kč se měl uskutečnit dne 5.12.2017 a v den splatnosti měla být zaplacena částka ve výši 1 000 Kč, z výpisu účtu s variabilním symbolem [číslo] s datem splatnosti 5.2.2018 soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti činila 6 794Kč, z výpisu účtu s variabilním symbolem [číslo] s datem splatnosti 5.3.2018 soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti činila 7 520 Kč, Všechny tyto výpisy z účtů obsahují obchodní údaje právní předchůdkyně žalobkyně a jsou vytištěny na dokumentech vytvořených právní předchůdkyní žalobkyně. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.11. 2020, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně oznamoval žalované, že došlo k postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] a dne [datum] na žalobkyni. Současně žádala žalovanou o zaplacení částky ve výši 8922,50Kč ve lhůtě do tří dnů na uvedený bankovní účet. 6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru s datem 5.12.2017 soud zjistil, že není žalovanou podepsána a neobsahuje uvedení čísla účtu žalované. 7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5.12.2017 z čl. III. odst. 1 soud zjistil, že čerpání úvěru mělo probíhat tak, že na základě žádosti klienta o čerpání zaslané prostřednictvím webové aplikace www. ferratum.cz nebo telefonicky prostřednictvím zákaznického servisu věřitele převede věřitel peníze na bankovní účet klienta, který klient sdělil při podání žádosti o úvěr prostřednictvím aplikace dostupné na webových stránkách nebo jinak v souladu s obchodními podmínkami. 8. Z Loan application info soud zjistil, že číslo účtu žalované mělo být [bankovní účet]. 9. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] a dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] měl soud za to, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V daném případě měla být smlouva sjednána dne 5.12.2017 tedy za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost 1.12.2016. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebiteli povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí, zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, neboť tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. 16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala svá žalobní tvrzení o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal by žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení pouze takovou část nároku, o níž by měl za to, že byla žalované jako úvěr poskytnuta, respektive, že byla žalovanou v rámci poskytnutí revolvingového úvěru vyčerpána. Soud však na základě zkoumání shora jmenovaných listin nedospěl k závěru, že tvrzení žalobkyně o vyčerpání částky 6000Kč ze strany žalované mohla být těmito listinami prokázána. Ve všech případech se jednalo o listiny, které bylo možné za použití výpočetní techniky vytvořit přesně na podporu žalobních tvrzení. Žádný autentický výpis z bankovního účtu právní předchůdkyně žalované, ze kterého by bylo možné seznat, že částka 6000Kč byla zaslána na účet č. [bankovní účet] sdělený žalovanou, se předmětem listinného dokazování nestal. Za stavu, kdy žalobkyně neprokázala čerpání úvěru ve výši 6000Kč ze st