30 C 246/2019-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 46 080 Kč, který měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách a poslední splátka měla být splatná dne 6. 12. 2017. Žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaný zaregistroval a tímto zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle čl. 3 Rámcové smlouvy. Žalované bylo přiděleno klientské číslo a jako variabilní symbol identifikující veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto rodné číslo žalovaného. Žalovaná poskytla žalobkyni pro ověření své totožnosti buď kopii identifikačního průkazu (občanského průkazu, řidičského průkazu apod.), nebo výpis ze svého bankovního účtu. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet mu byla v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a hesla a žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 19.12.2016. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované číslo: CZ [číslo]. Žalobkyně platbu identifikovala uvedením variabilního symbolu [číslo] a klientským číslem: [anonymizováno]. Žalovaná úvěr ve dni splatnosti nevrátila. Žalované byla zaslána právním zástupcem žalobkyně upomínka dne 12.3.2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, své stanovisko k podané žalobě soudu nesdělila. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti má soud za to že: Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní jako [právnická osoba], [IČO], a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 46 080 Kč na dobu 12 měsíců, a to tak, že peněžní prostředky budou žalované převedeny na bankovní účet nejpozději do dvou pracovních dnů od uzavření smlouvy o úvěru. Bude-li poskytnutí realizováno prostřednictvím bezhotovostního převodu na bankovní účet žalované pak se poskytnutím prostředků rozumí připsání peněžních prostředků z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 15 148,25 Kč a celková částka, kterou bylo potřeba do 12 měsíců zaplatit činila 61 228,25 Kč. Úvěr měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách, když první splátka měla být poskytnuta dne 10. ledna 2017 ve výši 4 766,28 Kč a dále od 9. 2. 2017 až do 6. 12. 2017 činila měsíční splátka 5 032, 91Kč. 4. Na základě potvrzení o provedené platbě ze dne 19. 12. 2016 soud zjistil, že částka ve výši 46 080 Kč byla z účtu [právnická osoba], odeslána na účet číslo [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. 5. Z předžalobní upomínky s datem 12. 3. 2019 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 69 924,89 Kč do tří dnů od doručení výzvy na uvedený bankovní účet. 6. Podacím lístkem ze dne 12. 3. 2019 bylo zjištěno, že tohoto dne odešla na adresu žalované doporučená korespondence. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 8. V daném případě měla být smlouva sjednána dne [datum] tedy za účinnosti z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.). 9. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 10. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. 11. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. 12. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 13. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.