30 C 74/2020-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že [právnická osoba], [IČO] se sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo], na základě které byla žalovanému na jeho bankovní účet poskytnuta částka ve výši 5 800 Kč. Žalovaný se uvedenou částku zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 195,56 Kč a smluvním úrokem z úvěru ve výši, jež byla vypočtena z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru. Celková částka za poskytnutí úvěru měla být zaplacena se splatností do 13. 12. 2017 Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku tím způsobem, že žalovaný se zaregistroval na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno], kde zvolil bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána prostřednictvím formuláře, kde žalovaný vyplnil údaje o svém zaměstnání, typ příjmů, jméno nebo název zaměstnavatele …apod. Samotná smlouva o úvěru a související dokumenty byly žalovaným podepsány pomocí zadání verifikačního SMS kódu. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému schválena a na zadaný bankovní účet byla odeslána požadovaná finanční částka a to s variabilním symbolem složeným z rodného čísla žalovaného a dalších symbolů, které společně vytvořily část, popřípadě celé číslo smlouvy. 2. Dále žalobkyně doplnila, že na základě projektu fúze sloučením ze dne [datum] došlo ke sloučení zanikající [právnická osoba], [IČO] a veškeré jmění zanikajících společností, a tedy i všechny dotčené vymáhané pohledávky přešly na nástupnickou společnost. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 26. 7. 2019. 3. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky za žalovaným částku ve výši 19 531,06 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 5 800 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 195,56 Kč, ze smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 3 400,55 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 900 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 982,95 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 252 Kč vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která se stala právním základem nároku žalobkyně, bylo příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, představuje v žalobě kapitalizovaný úrok. Výše kapitalizovaného úroku činí 9 848,11 Kč a je tvořena součtem nedoplatků poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 195,56 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 400,55 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 252 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný do termínu splatnosti neuhradil svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna nárokovat si smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž žalovaný byl v prodlení. Na žalobkyni byla v rámci postoupení pohledávky postoupena smluvní pokuta v celkové výši 2 900 Kč, která byla tvořena nedoplatkem smluvní pokuty za prodlení žalovaného. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, své stanovisko k věci soudu nesdělil. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o úvěru číslo [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný sdělil právní předchůdkyně žalobkyně své jméno a příjmení, datum narození, je rodné číslo, adresu trvalého bydliště, číslo průkazu totožnosti, pohlaví, číslo mobilního telefonu, emailovou adresu, a číslo bankovního účtu. Dále soud z této smlouvy zjistil, že celková výše úvěru činila 5 800 Kč a byla poskytnuta bezhotovostně na účet ke dni 14. 11. 2017 a splatnost úvěru měla nastat dne 13. 12. 2017 ve výši 8 351,89 Kč po slevě nebo 12 179, 3 69 Kč před slevou. Celkový poplatek za poskytnutí úvěru měl činit 2 367,56 Kč po slevě nebo 6 195,56 Kč před slevou. Úvěr byl poskytnut na dobu 29 dní. Smlouvu o úvěru žalovaný vlastnoručně nepodepsal namísto podpisu je uveden SMS kód. Z dvouřádkového tabulky nazvané„ Rozšířené vyhledávání“ soud zjistil, že první řádek tvoří 3 sloupce nazvané: Všechny nalezené příjmy, Všechny nalezené výdaje, Celková suma. Druhý řádek pak tvoří 8 sloupců nazvaných Akce, Datum, Částka, Protiúčet, Symboly, Číslo účtu, Zpráva pro příjemce a Poznámka. Řádek pod názvem sloupců tvoří číselné a písemné údaje, které mají navodit dojem, že se jedná o autentický výpis z bankovního účtu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání této žaloby. Z předžalobní upomínky s datem 10. 3. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k dobrovolnému zaplacení částky ve výši 19.531,06 Kč ve lhůtě do 18. 3. 2020. Z dalších k žalobě přiložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní údaje, které by nárok žalobkyně prokazovaly. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2 95 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. V daném případě měla být smlouva sjednána dne [datum] tedy za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá zatím účelem termín:..,,K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“ (§ 1841 až 1851 OZ). 9. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje mimo jiné bez uznávaného elektronického podpisu, respektive jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úsvit schopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebiteli povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému ty 13. Podle ustanovení § 2 991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému