34 C 104/2021-80 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění jejího doplnění ze dne 16. 6. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 29 307,41 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 24. 6. 2018 Smlouvu [číslo] (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě vydala žalované kreditní kartu [anonymizována dvě slova] a umožnila žalované čerpat peněžité prostředky do úvěrového limitu 25 000 Kč s možností zvýšení až do výše 500 000 Kč. Na základě Smlouvy byl žalované otevřen kartový úvěrový účet [číslo]. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalované z výše jejích příjmů (23 931 Kč) a výdajů (7 500 Kč) na běžném účtu žalované vedeném u žalobkyně a dospěla k názoru, že schopnost žalované úvěr splácet je dostatečná. Žalobkyně tak při posuzování úvěruschopnosti vycházela z dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na bankovních účtech žalované. Žalovaná se zavázala, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale zaplatí i úrok z úvěru ve výši 19,90 % ročně. Na základě opakovaného porušování povinností žalované splácet řádně a včas své peněžité závazky vůči žalobkyni, došlo k oznámení o zesplatnění veškerých závazků žalované ke dni 12. 10. 2019. Žalovaná ke dni 20. 7. 2020 dlužila žalobkyni částku 37 146,28 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 28 807,41 Kč, poplatků ve výši 500,00 Kč, úroku ve výši 5 691,05 Kč, úroku z prodlení ve výši 2 147,82 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši shora předžalobní upomínkou, ale bezúspěšně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se nevyjádřila, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy ze dne 24. 6. 2018 soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřely žalobkyně a žalovaná, žalobkyně se zavázala, že žalované bezúčelový úvěrový produkt formou úvěru na kreditní kartě s opakovanou možností čerpání a pohyblivou úrokovou sazbou do výše úvěrového limitu 25 000 Kč, a že v den uzavření smlouvy otevře žalobkyně žalované úvěrový účet. V okamžiku uzavření Smlouvy činila výše úrokové sazby 19,90 % ročně s tím, že žalobkyně je oprávněna změnit kdykoliv úrokovou sazbu kdykoliv v průběhu trvání smluvního vztahu a oznámit její výši žalovanému ve výpisu z účtu. Součástí samotného textu smlouvy byl i sazebník poplatků, jež byly v textu výslovně uvedeny, jedná se zejména o poplatek za výzvu ve výši 500 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách vždy 20. dne v měsíci. V případě prodlení žalované s placením úvěru byla žalobkyně oprávněna kdykoliv žalovanému zaslat upomínku k uhrazení dlužné částky s poskytnutím lhůty 30 dnů k jejímu uhrazení, pokud tak žalovaná neučiní, byla žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru. Součástí Smlouvy byly i Obchodní podmínky pro platební karty. 6. Z výpisů z osobního účtu žalované [číslo] vedeného u žalobkyně za období od 4. 11. 2017 do 7. 6. 2018 dubna 2017 soud zjistil, že žalobkyně měla přehled o pohybech na tomto účtu za období 7 měsíců. 7. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 12. 10. 2019, včetně dodejky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 30 808,80 Kč. 8. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 17. 6. 2019, včetně dodejky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 762,97 Kč. 9. Z opakované výzvy k zaplacení dluhu ze dne 8. 7. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 3 592,61 Kč. 10. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 8. 8. 2019, včetně dodejky, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 6 729,16 Kč. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 6. 2020, včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 36 606,90 Kč. V této výzvě byla žalovaná také upozorněna na skutečnost, že její úvěr dle Smlouvy se stal splatným vůči žalobkyni dnem 20. 9. 2019. 12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 14. Žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu. Před uzavřením Smlouvy ověřila majetkovou situaci žalované na základě výpisu veškerých transakcí na účtu žalované [číslo]. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout bezúčelový úvěrový produkt formou úvěru na kreditní kartě s opakovanou možností čerpání a pohyblivou úrokovou sazbou do výše úvěrového limitu 25 000 Kč a v den uzavření smlouvy otevře žalobkyně žalované úvěrový účet. V okamžiku uzavření Smlouvy činila výše úrokové sazby 19,90 % ročně s tím, že žalobkyně je oprávněna změnit kdykoliv úrokovou sazbu kdykoliv v průběhu trvání smluvního vztahu a oznámit její výši žalovanému ve výpisu z účtu. Součástí samotného textu smlouvy byl i sazebník poplatků, jež byly v textu výslovně uvedeny, jedná se zejména o poplatek za výzvu ve výši 500 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách vždy 20. dne v měsíci. V případě prodlení žalované s placením úvěru byla žalobkyně oprávněna kdykoliv žalovanému zaslat upomínku k uhrazení dlužné částky s poskytnutím lhůty 30 dnů k jejímu uhrazení, pokud tak žalovaná neučiní, byla žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru. Žalovaná však své povinnosti ze Smlouvy řádně neplnila, pročež žalobkyně ke dni 20. 9. 2019 úvěr zesplatila a vyzvala ji k úhradě dlužných pohledávek. Žalovaná tak neučinila ani po předžalobní výzvě zástupce ze dne 30. 6. 2020 k úhradě částky celkem ve výši 36 606,90 Kč plus dále narůstající příslušenství. 15. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Dle § 135 odst. 1 ZSU dohled nad dodržováním povinností poskytovatele, zprostředkovatele nebo osoby pořádající odborné zkoušky zaměřené na prokázání odborných znalostí a dovedností podle tohoto zákona, stanovených tímto zákonem a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) [číslo] vykonává [obec] národní banka. 18. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád, (dále jen „o.s.ř.“), v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. 19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou, jako spotřebitelem, vznikl závazkový právní vztah na základě platně uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., neboť žalobkyně v souladu s § 86 odst.1 ZSU řádně posoudila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit. K této otázce soud uvádí, že žalobkyně doložila, že při posuzování úvěruschopnosti vycházela z posouzení všech pohybů na účtu žalované z