34 C 120/2021-34 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitelka“) jež s účinností ke dni 28. 9. 2018 převedla část svého závodu na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 30. 7. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 28 % a poplatky, celkem ve výši 4 300 Kč, splatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 650 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež původní věřitelka předmětný úvěr zesplatnila ke dni 30. 9. 2019. K tomuto dni původní věřitelka evidovala za žalovaným z titulu Smlouvy nesplacenou jistinu ve výši 5 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 900 Kč, nesplacený poplatek za uzavření 1 100 Kč a nesplacený administrativní poplatek ve výši 750 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru byla tato od 1. 10. 2019 úročena úrokovou sazbou 10,31 % ročně. Předmětem žaloby je však tento úrok až od 21. 5. 2020 Vedle těchto nároků žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 5 000 Kč a z nezaplacené částky úroků ve výši 900 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1 100 Kč, úhradu poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 750 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 750 Kč a zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 452,42 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinnosti ke dni 8. 7. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s původní věřitelkou dne 30. 7. 2018, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 650 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 28 % z jistiny zaplatit i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 1 100 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 1 600 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 9 300 Kč. 6. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 30. 7. 2018, včetně finanční analýzy ze stejného dne, soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] na dobu neurčitou, bydlel v nájmu, byl svobodný a prostředky požadoval na spotřebu. Jeho měsíční příjmy měly být 9 024 Kč, jeho měsíční výdaje pak měly být 11 000 Kč, které se sestávaly z částky 8 000 Kč na bydlení a energie, plyn a vodu, strava 3 000 Kč, žádné jiné výdaje mít neměl. V žádosti dále uvedl, že z těchto nákladů hradí polovinu. Při započítání rezervy 1 000 Kč, měl mít žalovaný měsíčně disponibilních 2 526 Kč. 7. Z příjmových dokladů ze dne 10. 6. 2018, 10. 5. 2018 a 13. 4. 2018 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] hradila v těchto dnech neurčené osobě částky vždy 8 000 Kč s popiskem nájemné. 8. Z nájemní smlouvy mezi [jméno] [příjmení], jako pronajímatelem, a [jméno] [příjmení], jako nájemcem, ze dne 1. 4. 2017 soud zjistil, že měsíční nájemné za v této smlouvě uvedený byt činilo 8 000 Kč. Nájemné bylo včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu. 9. Z výplatní pásky žalovaného za duben 2018 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 7 743 Kč, byla z ní provedena srážka 1 010 Kč a čistý příjem tak činil 6 733 Kč. 10. Z výplatní pásky žalovaného za květen 2018 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 15 803 Kč, byla z ní provedena srážka 6 463 Kč a čistý příjem tak činil 9 340 Kč. 11. Z výplatní pásky žalovaného za červen 2018 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila 11 040 Kč. 12. Z pracovní smlouvy mezi žalovaným a společností [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán jako agenturní zaměstnanec pro klienta svého zaměstnavatele, když zaměstnavatel byl agenturou práce. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. 13. Z credit scoringu ze dne 30. 7. 2018 soud zjistil, že původní věřitelka byla ochotna poskytnout žalovanému úvěr až do částky 19 000 Kč. 14. Z transakční historie žalovaného soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr ze Smlouvy dne 30. 7. 2018 částku 200 Kč a 650 Kč a dne 21. 9. 2018 částku 700 Kč Celkem tedy 1 550 Kč. 15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejího dodatku ze dne 13. 7. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 16. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 17. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 12 603,43 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu. 18. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 19. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 20. Dne 30. 7. 2018 byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. Daný úvěr poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 650 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 28 %, poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 200 Kč, poplatkem za správu úvěru ve výši 1 100 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 1 600 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 9 300 Kč. 21. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 2. 7. 2021 tvrdí, že původní věřitelka dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a zároveň doložila, že měla k dispozici i část dokumentace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a příjmové doklady. Soud však i přes tyto skutečnosti shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že dle žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měl mít žalovaný měsíční náklady na bydlení, energie a služby spojené s bydlením ve výši 8 000 Kč a náklady na jídlo 3 000 Kč. Tato částka sama o sobě je vyšší než jím deklarované příjmy 9 024 Kč. Žalovaný sice uvedl, že z těchto nákladů hradí pouze polovinu, tj. 5 500 Kč, ale v takovém případě to znamená, že na jídlo, telekomunikační služby, léky, dopravu a oblečení celkem měsíčně částku 1 500 Kč, což se jeví soudu jako částka nereálná. Původní věřitelce přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z jeho účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli platí její závěr o tom, že žalovaný měl měsíčně disponibilních 2 524 Kč. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by původní věřitelka vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné a to i napříč tomu, že z předložených dokumentů jasně vyplývá, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeho neodpovídají skutečnosti. Původní věřitelka převedla své pohledávky za žalovaným na předchůdkyni žalobkyně a ta pak postoupila tyto pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejích dodatků. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 18. 12. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bez