34 C 121/2021-51 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 44 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitelka“) jež s účinností ke dni [datum] převedla část svého závodu na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 11. 5. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 28 % a poplatky, celkem ve výši 16 560 Kč, splatit v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 3 120 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež původní věřitelka předmětný úvěr zesplatnila ke dni 11. 6. 2019. K tomuto dni původní věřitelka evidovala za žalovaným z titulu Smlouvy nesplacenou jistinu ve výši 24 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 2 718,40 Kč, nesplacený poplatek za uzavření 1 982,40 Kč a nesplacený administrativní poplatek ve výši 2 299,20 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru byla tato od 12. 6. 2019 úročena úrokovou sazbou 10,45 % ročně. Předmětem žaloby je však tento úrok až od 21. 5. 2020 Vedle těchto nároků žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 24 000 Kč a z nezaplacené částky úroků ve výši 2 718,40 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 13 500 Kč a zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 800,19 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinnosti ke dni 8. 7. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s původní věřitelkou dne [datum], a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 24 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 120 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 28 % z jistiny zaplatit i poplatek za správu úvěru ve výši 5 280 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 4 560 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 40 560 Kč RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 189,38 %. V čl. V. odst. 2. Smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, může původní věřitelka, jako věřitel, vyzvat žalovaného k uhrazení dlužné splátky a poskytnu mu k tomuto lhůtu alespoň 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty má původní věřitelka právo úvěr zesplatnit. 6. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 11. 5. 2018, včetně finanční analýzy ze stejného dne, soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [právnická osoba] jako dělník na dobu neurčitou, bydlel v nájmu, byl rozvedený a vlastnil automobil. Jeho měsíční příjmy měly být 15 200 Kč, jeho měsíční výdaje pak měly být 6 500 Kč na bydlení a energie, plyn a vodu, strava 3 500 Kč, ostatní výdaje 800 Kč, celkem tedy 10 800 Kč. Při započítání rezervy 1 000 Kč, měl mít žalovaný měsíčně disponibilních 3 400 Kč. Své příjmy měl žalovaný doložit čestným prohlášením. 7. Z potvrzení o průměrném výdělku soud zjistil, že průměrný výdělek žalovaného měl za poslední tři měsíce činit 15 200 Kč. 8. Z credit scoringu ze dne 11. 5. 2018 soud zjistil, že původní věřitelka byla ochotna poskytnout žalovanému úvěr až do částky 70 000 Kč. 9. Z transakční historie žalovaného soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr ze Smlouvy dne 11. 5. 2018 částku 3 120 Kč, dne 27. 6. 2018 částku 3 440 Kč a dne 31. 7. 2018 částku 3 000 Kč Celkem tedy 9 560 Kč. 10. Z notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] v [obec], soud zjistil, že původní věřitelka prodala část svého závodu označenou jako divize spotřebitelských úvěru předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný je uveden na straně 38 přílohy. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejího dodatku ze dne 13. 7. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 50 311,20 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu. 14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 16. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 24 000 Kč. Daný úvěr poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 120 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 28 %, poplatkem za správu úvěru ve výši 5 280 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 4 560 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 16 560 Kč. 17. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 2. 7. 2021 tvrdí, že původní věřitelka dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a zároveň doložila, že měla k dispozici i část dokumentace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně pracovní smlouvu a podnájemní smlouvu. Soud však i přes tyto skutečnosti shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že dle žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měl mít žalovaný měsíční náklady na bydlení, energie a služby spojené s bydlením ve výši 6 500 Kč. S ohledem na běžné ceny nájmů a ceny služeb a energií, včetně televizních a rozhlasových poplatků, svozu odpadu, elektřiny, vodného a stočného a tepla, jeví se částka 6 500 Kč jako podhodnocená. Soud dále pak považuje položku 3 500 Kč jako měsíční náklady na jídlo za teoreticky představitelnou, avšak ostatní měsíční výdaje ve výši 800 Kč jako extrémně podhodnocené přihlédne-li k cenám za telekomunikační služby, léky, dopravu a oblečení. Původní věřitelce přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z jeho účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli platí její závěr o tom, že žalovaný měl měsíčně disponibilních 3 400 Kč. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by původní věřitelka vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné a to i napříč tomu, že z předložených dokumentů jasně vyplývá, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeho neodpovídají skutečnosti. Původní věřitelka převedla své pohledávky za žalovaným na předchůdkyni žalobkyně a ta pak postoupila tyto pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejích dodatků. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 18. 12. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském