34 C 165/2021-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 531 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 23. 10. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 840 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 183 Kč. Součástí Smlouvy byla i doplňková služba životního pojištění s poplatkem 174 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 3. 12. 2018. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila předchůdkyni žalobkyně pouze částku 5 083 Kč, jež byla v rozsahu 1 810,30 Kč započítána na jistinu, v rozsahu 840 Kč započítána na úrok, v rozsahu 1 200 Kč započítána na administrativní poplatek, v rozsahu 1 149,37 Kč započítána na poplatek za hotovostní inkaso a v rozsahu 83,33 Kč započítána na pojištění. Úvěr byl žalované předchůdkyní žalobkyně poskytnut dne 23. 10. 2018 v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila, když poslední úhradu na výše uvedený úvěr provedla dne 10. 12. 2018. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 3. 12. 2018 uhrazena řádně a v plné výši, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4 189,70 Kč ode dne 4. 12. 2018 roční úrokovou sazbou 23,72 %. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 29. 11. 2019. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 5. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne 23. 10. 2017 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 6 000 Kč. [jméno] zápůjčku poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaná se opak zavázala poskytnutou zápůjčku – spotřebitelský úvěr splácet formou 58 pravidelných týdenních splátek ve výši 183 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tuto zápůjčku vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 840 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč Vedle toho se žalovaná zavázala hradit pojistné životního pojištění 174 Kč. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná celkem na uplatněné pohledávky uhradila 5 083 Kč. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 7. 7. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině. Soud shledal kartu zákazníka – žádost o zápůjčku jako velmi neurčitě formulovou, kdy předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že příjmy žalované jsou měsíčně 15 910 Kč. Jejich hlavní část má pocházet ze zaměstnání žalované (10 600 Kč), avšak již není zřejmé, odkud pochází jejich zbylá část ve výši 1 110 Kč, 3 800 Kč a 400 Kč. Stejně tak má soud za to, že ze strany předchůdkyně žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána výdajová stránka věci, když měsíční výdaje 4 000 Kč na nájem společně s inkasem a energiemi se jeví jako velmi podhodnocené. Stejně tak částka 6 000 Kč na osobní výdaje typu telekomunikační služby, léky, jídlo, dopravu a oblečení, pro minimálně jednu dospělou osobu a dvě deklarované nezaopatřené děti se jeví jako silně podhodnocená. Stejně tak nelze souhlasit se závěrem předchůdkyně žalobkyně, že žalovaná měla měsíčně disponibilních 3 046 Kč, když na straně 4 této žádosti sama žalovaná uvádí, že je vůči ní vedena exekuce. Předchůdkyně žalobkyně se navíc spokojila jen s prohlášením své zástupkyně, že této byly předloženy výplatní pásky žalované, její pracovní smlouva a potvrzení o příjmu zaměstnavatele. Kopie těchto dokumentů si však očividně nepořídila. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela z jakýchkoliv dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a žalovanou o tomto postoupení stejného dne informovala. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 3. 9. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 6. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1, 10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu. 12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového sta