34 C 184/2021-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 749 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr ve formě zápůjčky spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 406 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na 4. 9. 2018. Součástí Smlouvy bylo i životní pojištění za poplatek 406 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 12 757 Kč, jež byla v rozsahu 4 573,83 Kč započítána na jistinu, v rozsahu 2 100 Kč započítána na úrok, v rozsahu 3 000 Kč započítána na administrativní poplatek, v rozsahu 2 887,77 Kč započítána na poplatek za hotovostní inkaso a v rozsahu 195,40 Kč započítána na poplatek za životní pojištění. Úvěr byl žalovanému předchůdkyní žalobkyně poskytnut dne 25. 7. 2017 v hotovosti při podpisu Smlouvy. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil, když poslední úhradu na výše uvedený úvěr provedl dne 14. 12. 2018. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 4. 9. 2018 uhrazena řádně a v plné výši, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10 426,17 Kč ode dne 5. 9. 2018 roční úrokovou sazbou 23,72 %. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 29. 11. 2019. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení již v žalobě. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne [datum], a to ve formě zápůjčky. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit formou 58 pravidelných týdenních splátek ve výši 457 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků zaplatit i úrok z poskytnuté částky ve výši 2 100 Kč, poplatek 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 406 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému předmětné prostředky v hotovosti, při podpisu Smlouvy RPSN činilo 205 %. 6. Z karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 25. 7. 2017 soud zjistil, že žalovaný požádal o zápůjčku ve výši 15 000 Kč, když dle svého prohlášení měl bydlet u rodičů. Byl svobodný, bezdětný se základním vzděláním. Pracoval jako řidič na dobu neurčitou od dubna 2017. Jako příjmy uvedl celkem částku 25 670 Kč měsíčně, když částka 10 670 Kč měla plynout ze zaměstnání a částka 15 000 Kč z blíže neurčeného dalšího příjmu. Jako své měsíční náklady žalovaný vedl celkem částku 5 800 Kč, když náklady na bydlení měly činit 1 800 Kč měsíčně a osobní výdaje jako např. telekomunikační služby, jídlo, doprava a oblečení, pak částku 4 000 Kč měsíčně. Z této karty je také zřejmé, že při žádosti o zápůjčku žalovaný měl předložit zástupkyni předchůdkyně žalobkyně pracovní smlouvu a výplatní pásky. 7. Z pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný pracoval u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako [anonymizováno] se mzdou 12 500 Kč. 8. Z předložených výplatních pásek soud zjistil, že žalovaný měl mzdu za duben 2017 ve výši 10 674 Kč, za květen 2017 ve výši 10 674 Kč a za červen 2017 ve výši 10 674 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, včetně podacího lístku, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 9. 2020, včetně podacího lístku ze 4. 9. 2020, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 20 648,39 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu. 12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 14. Dne [datum] byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. [jméno] zápůjčku poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutou zápůjčku – spotřebitelský úvěr splácet formou 58 pravidelných týdenních splátek ve výši 457 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tuto zápůjčku vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 2 100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatek za pojištění ve výši 406 Kč. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že žalovaný celkem na uplatněné pohledávky uhradil 12 757 Kč. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 7. 7. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak tato tvrzení byla pouze v obecné rovině. Soud shledal kartu zákazníka – žádost o zápůjčku jako velmi neurčitě formulovou, kdy předchůdkyně žalobkyně vyšla z toho, že příjmy žalovaného jsou měsíčně 25 670 Kč, avšak již není zřejmé, odkud pochází jejich hlavní část ve výši 17 500 Kč. Stejně tak má soud za to, že ze strany předchůdkyně žalobkyně nebyla dostatečně zkoumána výdajová stránka věci, když měsíční výdaje 1 800 Kč na inkaso a energie se sice mohou jevit jako přiměřené vzhledem k tomu, že žalovaný měl bydlet u rodičů. Částka 4 000 Kč na dohromady telekomunikační služby, léky, jídlo, dopravu a oblečení, se však jeví jako silně podhodnocená. Předchůdkyně žalobkyně se navíc spokojila jen s prohlášením, že své zástupkyně, že této byly předloženy výplatní pásky žalovaného a pracovní smlouva, není však již zřejmé, z čeho měl plynout hlavní příjem žalovaného. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela z jakýchkoliv dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a žalovaného o tomto postoupení stejného dne informovala. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 3. 9. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 15. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 16. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při