34 C 242/2021-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 416 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 20. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 1 155 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5 880 Kč, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrové případu ve výši 1 107 Kč a za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2 160 Kč splatit v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 593 Kč. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas, pročež ke dni 20. 11. 2019 úvěr včetně dalších poplatků a úroků nebyl zcela uhrazen. Ke dni zesplatnění předchůdkyně žalobkyně evidovala za žalovanou z titulu Smlouvy nesplacenou jistinu ve výši 8 250,27 Kč, nesplacený úrok ve výši 544,90 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 1 444,11 Kč, nesplacený poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 745,55 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 931,17 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru byla tato od 21. 11. 2019 úročena úrokovou sazbou 15 % ročně. Vedle těchto nároků žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 8 250,27 Kč a z nezaplacených úroků ve výši 544,90 Kč, který částečně kapitalizovala částkou 737,06 Kč, smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč a úrok od 21. 11. 2019 do postoupení pohledávky ve výši 1 042,96 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinnosti ke dni 8. 7. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým vyjádřením ze dne 3. 8. 2021. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně dne 20. 9. 2018, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč v hotovosti, který se žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně uhradit formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 1 155 Kč zaplatit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 107 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 2 160 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 10 302 Kč RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 272,44 %. Na straně dvě je tučně vytištěno prohlášení žalované, že potvrzuje převzetí částky úvěru v hotovosti. V části povinnosti dlužníka Smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaná nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas a ani v dodatečné lhůtě 30 dnů, může předchůdkyně žalobkyně, vyzvat žalovanou k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jí k tomuto lhůtu alespoň 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty má předchůdkyně žalobkyně právo úvěr zesplatnit. 6. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 20. 9. 2018, soud zjistil, že žalovaná měla být na mateřské nebo rodičovské dovolené, jako doklad o svých příjmech měla předložit rozhodnutí. Bydlela v nájmu, byla vdaná, vyživovala jedno nezletilé dítě a měla základní vzdělání. Žalovaná měla mít proti své osobě i vedeny exekuce, které měla řádně splácet. Její měsíční příjmy měly být 15 771 Kč, její měsíční výdaje pak měly být 8 040 Kč na bydlení a energie, strava, doprava a osobní náklady 4 000 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 1 328 Kč a pojištění 500 Kč, celkem tedy 13 868 Kč. 7. Z transakční historie žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr ze Smlouvy dne 21. 9. 2018 částku 1 593 Kč, dne 16. 10. 2018 částku 1 593 Kč, dne 23. 11. 2018 částku 1 600 Kč, dne 21. 12. 2018 částku 1 600 Kč a dne 29. 1. 2019 částku 1 000 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejího dodatku ze dne 13. 7. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 11. 2020, včetně podacího lístku z následujícího dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 25 295,71 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 11. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 12. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 13. Dne 20. 9. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaná se opak zavázala poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 14 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 593 Kč. Žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 1 155 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 880 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 107 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 2 160 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 22 302 Kč. 14. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 23. 7. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak k tomuto svému tvrzení nedoložila žádnou relevantní dokumentaci vyjma žádosti o úvěr, kde je uvedeno, že zástupce předchůdkyně žalobkyně relevantní dokumenty viděl. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalované předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že dle žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru měla mít žalovaná měsíční náklady na energie a služby spojené s bydlením ve výši 8 040 Kč, což se při zohlednění nákladů na služby a energie, včetně televizních a rozhlasových poplatků, svozu odpadu, elektřiny, vodného a stočného a tepla, jeví jako částka nízká, ale ještě možná. Ohledně výdajové stránky žalované se však soud neztotožňuje se závěrem předchůdkyně žalobkyně, že měsíční výdaje na stravování, dopravu a ostatní osobní náklady mohou u dospělého člověka a jednoho vyživovaného dítěte běžně činit dohromady částku 4 000 Kč, zvláště pokud veškeré ostatní výdaje mají být nulové. Toto se při zohlednění cen za telekomunikační služby, léky, dopravu a oblečení, se jeví jako silně podhodnocené. Žalovaná k tomu navíc uvedla, že je proti ní vedena exekuce, ale žádné bližší údaje o její výši uvedeny nejsou. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalované vyžádat např. výpisy z účtů, z nichž by bylo velmi lehce zjistitelné, jestli platí její závěr o tom, že žalovaná měla měsíčně disponibilních 1 903 Kč (1 903 Kč = 15 771 Kč – 13 868 Kč). Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by předchůdkyně žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné a to i napříč tomu, že z předložených dokumentů jasně vyplývá, že údaje uvedené žalovanou v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeho neodpovídají skutečnosti, minimálně na výdajové stránce. Předchůdkyně žalobkyně převedla své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejích dodatků. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na žalobkyni informována dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 23. 11. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 15. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté p