34 C 251/2021-27 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 52 329,27 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 29 %, tj. částkou 11 535 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 8 970 Kč a poplatku za administrativní činnost ve výši 6 290 Kč, celkem ve výši 26 795 Kč, splatit v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 2 575 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas. Ke dni 30. 4. 2018 činila dlužná jistina částku 33 998 Kč a na úrocích a poplatcích činil dluh 23 331,27 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru ve výši 31 883,70 Kč byla tato od 15. 7. 2019 úročena úrokovou sazbou 29 % ročně. Žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 7 500 Kč, žalobkyni neuhradil ničeho. Předmětem žaloby je tak dlužná jistina ve výši 31 883,70 Kč, dlužná částka poplatků ve výši 20 445,57 Kč, kapitalizované úroky ve výši 4 880,59 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 4 588,73 Kč, úroky ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 883,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 31 883,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. [příjmení] kapitalizovaných úroků ve výši 4 880,59 Kč pak představuje úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 31 883,70 Kč od 15. 7. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 20. 1. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 588,73 Kč je pak zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 31 883,70 Kč od 30. 5. 2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení 20. 1. 2020. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s účinnosti k témuž dni. O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne [datum], a to ve formě smlouvy o zápůjčce. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 575 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků ve výši 35 000 Kč, zaplatit předchůdkyni žalobkyně i úrok ve výši 11 535 Kč, poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 8 970 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 290 Kč, celkem tedy 26 795 Kč RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 82,80 %. 6. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [anonymizováno], se sídlem ve [příjmení] republice [země], jako [anonymizováno], bydlel v nájmu, byl vyučen, ženatý a vyživoval jednu osobu. Zápůjčku si bral na pořízení dovolené. Příjem jeho osoby měl být 38 772 Kč, další příjem domácnosti měl být 15 000 Kč, celkem tedy 53 772 Kč. Žalovaný měl další úvěry u jiných společností, měsíčně na ně splácel 4 000 Kč. Výdaje jeho domácnosti pak činily 15 000 Kč měsíčně. Bankovní účet, který užíval, nebyl veden na jeho jméno. Své příjmy měl žalovaný doložit výplatními páskami. 7. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil na splacení zápůjčky dne 1. 10. 2017 částku 500 Kč, dne 14. 10. 2017 částku 1 500 Kč, dne 30. 12. 2017 částku 500 Kč a dne 4. 10. 2018 částku 5 000 Kč Celkem tedy 7 500 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, včetně její přílohy, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 12. 2020, včetně podacího lístku z následujícího dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 72 791,83 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu. 11. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 12. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 13. Dne [datum] byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 24 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 575 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 11 535 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 8 970 Kč a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 6 290 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 61 795 Kč. 14. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 26. 7. 2021 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, nedoložila však, že by měla k dispozici dokumentaci nezbytnou pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně tak při posuzování úvěruschopnosti vycházela pouze z prohlášeních žalovaného učiněných v zákaznické kartě. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Navíc, i pokud by pominul, že předchůdkyně žalobkyně si nevyžádala žádné podklady prokazující tvrzení žalovaného, nelze přehlédnout, že jím uváděná tvrzení jsou velmi obecná a vznášející pochybnosti o jejich správnosti. Z karty zákazníka jednak není vůbec zřejmé, co má být onen druhý příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč. Stejně tak jsou velmi vágně pouze tvrzeny měsíční náklady domácnosti ve výši 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v těchto nákladech musí být započteny i náklady na vyživovací povinnost žalovaného (protože jinde uvedeny nejsou), tak se lze vycházet z toho, že daná částka má pokrývat náklady na bydlení ve formě nájmu, energie, vodného a stočného, televizních a rozhlasových poplatků, svozu odpadu, dopravu, hygienu, oblečení, potravu, telekomunikace, tří osob – žalovaného, osoby s druhým příjmem a jednoho dítěte. V takovém případě se přitom tato částka jeví extrémně podhodnocená. Přistoupí-li k tomu, že žalovaný používá bankovní účet vedený na jméno třetí osoby a má závazky vůči třetím osobám, měla si předchůdkyně žalobkyně zcela určitě vyžádat dodatečné údaje a informace ověřit. Předchůdkyni žalobkyně mělo také být podezřelé, že žalovaný, jehož disponibilní příjmy měly měsíčně představovat částku přes 30 000 Kč (53 772 Kč – 15 000 Kč – 4 000 Kč), si potřebuje půjčit částku 35 000 Kč na dovolenou a to při RPSN 82,80 %. Předchůdkyni žalobkyně přitom nic nebránilo v tom si od žalovaného vyžádat např. výpisy z jeho účtů. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by původní věřitelka vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné a to i napříč tomu, že z předložených dokumentů jasně vyplývá, že údaje uvedené žalovaným v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru dle všeho neodpovídají skutečnosti. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Žalovaný byl o postoupení pohledávek na žalobkyni informován dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 16. 12. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně. 15. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1.