34 C 37/2021-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 71 100 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitelka“) jež s účinností ke dni [datum] převedla část svého závodu na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 14. 4. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] [rok] [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 28 % a poplatky, celkem ve výši 24 150 Kč, splatit v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 4 550 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy neplnil řádně a včas, pročež původní věřitelka předmětný úvěr zesplatnila ke dni 14. 5. 2019. K tomuto dni původní věřitelka evidovala za žalovaným z titulu Smlouvy nesplacenou jistinu ve výši 35 000 Kč, nesplacený úrok ve výši 6 104 Kč, nesplacený poplatek za uzavření 5 397 Kč a nesplacený administrativní poplatek ve výši 6 099 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru byla tato od 15. 5. 2019 úročena úrokovou sazbou 10,55 % ročně. Předmětem žaloby je však tento úrok až od 21. 5. 2020 Vedle těchto nároků žalobkyně požaduje i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 35 000 Kč a z nezaplacené částky úroků ve výši 6 104 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 18 500 Kč a zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 4 286,06 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinnosti ke dni 8. 7. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez jednání svým podáním ze dne 13. 7. 2021. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s původní věřitelkou dne [datum], a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 550 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 28 % z jistiny zaplatit i poplatek za správu úvěru ve výši 7 700 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 6 650 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 24 150 Kč RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 189,38 %. V čl. V. odst. 2. Smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný nesplní povinnost uhradit kteroukoli splátku řádně a včas, může původní věřitelka, jako věřitel, vyzvat žalovaného k uhrazení dlužné splátky a poskytnu mu k tomuto lhůtu alespoň 30 dnů. Po marném uplynutí této lhůty má předchůdkyně žalobkyně právo úvěr zesplatnit. 6. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 14. 4. 2018, včetně finanční analýzy ze stejného dne, soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [obec] na dobu určitou do 31. 5. 2018. Jeho měsíční příjmy měly být 10 142 Kč, jeho měsíční výdaje celé domácnosti pak měly být 3 999 Kč na bydlení, energie 405 Kč, strava 3 000 Kč, ostatní výdaje 500 Kč, celkem tedy 7 904 Kč. Při započítání rezervy 1 000 Kč, měl mít žalovaný měsíčně disponibilních 5 190 Kč. Bydlet měl u rodičů, byl svobodný. 7. Z dodatku k pracovní smlouvě žalovaného soud zjistil, že jeho pracovní poměr se [anonymizována dvě slova] [obec] měl skončit 31. 5. 2018. 8. Z výplatní pásky žalovaného za leden 2018 soud zjistil, že jeho čistá mzda činila 10 889 Kč a z této částky mu bylo strženo na exekuci 1 554 Kč. 9. Z výplatní pásky žalovaného za březen 2018 soud zjistil, že jeho čistá mzda činila 11 950 Kč a z této částky mu bylo strženo na exekuci 171 Kč. 10. Z výplatní pásky žalovaného za únor 2018 soud zjistil, že jeho čistá mzda činila 10 857 Kč a z této částky mu bylo strženo na exekuci 1 543 Kč. 11. Z kopií složenek SIPO na jména [jméno] [příjmení] soud zjistil, že měsíční náklady na bydlení činily 4 404 Kč. V účtovaných položkách však není uvedena záloha na elektřinu. 12. Z credit scoringu ze dne 14. 4. 2018 soud zjistil, že původní věřitelka byla ochotna poskytnout žalovanému úvěr až do částky 70 000 Kč. 13. Z transakční historie žalovaného soud zjistil, že žalovaný uhradil na úvěr ze Smlouvy dne 14. 4. 2018 částku 4 550 Kč, dne 21. 5. 2018 částku 500 Kč, dne 22. 6. 2018 částku 500 Kč, dne 20. 7. 2018 částku 500 Kč a dne 25. 8. 2018 částku 500 Kč Celkem tedy 6 550 Kč. 14. Z notářského zápisu NZ [číslo] [rok], [spisová značka] sepsaného dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářskou v [obec], soud zjistil, že původní věřitelka prodala část svého závodu označenou jako divize spotřebitelských úvěru předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný je uveden na straně 38 přílohy. 15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejího dodatku ze dne 13. 7. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 16. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni. 17. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2020, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 79 920,57 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení spolu. 18. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 19. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 20. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč. Daný úvěr poskytla původní věřitelka žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 550 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 28 %, poplatkem za správu úvěru ve výši 7 700 Kč, poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 6 650 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 24 150 Kč. 21. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 15. 6. 2021 tvrdí, že původní věřitelka dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a zároveň doložila, že měla k dispozici i část dokumentace nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně dodatek pracovní smlouvy, výplatní pásky a složenky na SIPO. Soud však i přes tyto skutečnosti shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že žalovaný sice správně tvrdil a doložil, že je zaměstnán, ale tento pracovní poměr měl skončit za jeden a půl měsíce. Vzhledem k tomu, že úvěr se měl splácet více než rok a do konce současného zaměstnání žalovaného zbývala tak krátká doba, navíc očividně bez nároku na odstupné, měla se původní věřitelka také jistě zabývat otázkou, jak se hodlá žalovaný živit po skončení svého dosavadního zaměstnání, tj. za 6 týdnů. Stejně tak původní věřitelka vůbec nereflektovala při posuzování úvěruschopnosti skutečnost, že vůči žalovanému je vedeno exekuční řízení, ačkoliv tato skutečnost vyplývá z předložených výplatních pásek. Dále dle názoru soudu nelze souhlasit s kalkulací původní věřitelky o nákladech domácnosti 3 999 Kč na nájem a 405 Kč na energie, protože z předložených předpisů SIPO vyplývá, že částka 3 999 Kč měla představovat„ nájem“ a jeho součástí byly i zálohy a poplatky na byt. [příjmení] 405 Kč pak obsahuje rozhlasové a televizní poplatky, pojištění a poplatek [obec] poště, s.p. V rámci SIPO tak očividně nebyly minimálně hrazeny zálohy na elektřinu. Kalkulace původní věřitelky tak nezohlednila veškeré nezbytné položky. Stejně tak se soud neztotožňuje se závěrem původní věřitelky, že měsíční výdaje na stravování mohou u dospělého člověka běžně činit částku 3 000 Kč,