7 C 23/2020-85 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí shora uvedenou částku s příslušenstvím, jak je výše specifikováno. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná jako cestující využila dne 22. 9. 2017 přepravních služeb [právnická osoba], [IČO], a to ve vlaku č. 608, přičemž porušila povinnosti při přepravě psů. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu vyměřila [právnická osoba] žalované přirážku ve výši 500 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 7 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Zmíněná společnost postoupila pohledávku za žalovanou dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. Tato společnost pak postoupila předmětnou pohledávku dne [datum] žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno, byla jí rovněž zaslána předžalobní upomínka, neuhradila přesto ničeho. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Právní zástupkyně žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Z oznámení o závadách u vlaku č. 608 ze dne 22. 9. 2017 sepsané vlakvedoucí osobního vlaku (SVČ Cheb) vyplynulo, že žalovaná cestovala ve vlaku se psem bez náhubku. Žalovaná podepsala potvrzení o nedodržení přepravních podmínek. 6. Dále žalobkyně předložila předžalobní výzvu ze dne 27. 4. 2019, kde žalovanou vyzývá k úhradě žalobou uplatněného dluhu a oznámila jí postoupení předmětné pohledávky, jak je shora specifikováno. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupníkem dne [datum] vyplynulo, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek, mj. i předmětné pohledávky za žalovanou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum] vyplynulo, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek, mj. i předmětné pohledávky za žalovanou. 8. Dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, Ceníku 6, položka 7, činí přirážka za porušení přepravních podmínek 500 Kč. 9. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ občanský zákoník“, se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění zákona č. 304/2017 Sb., je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 10. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná dne 22. 9. 2017 porušila povinnosti při přepravě psů, když cestovala ve vlaku se psem bez náhubku. Vznikla jí tak povinnost zaplatit přirážku za porušení přepravních podmínek ve výši 500 Kč – smluvní pokutu za porušení přepravních podmínek dle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. Tuto povinnost žalovaná nesplnila. Jelikož žalovaná dluh řádně a včas neuhradila (nebyl tvrzen a tím méně prokázán opak), je v prodlení (§ 1968 odst. 2 občanského zákoníku) a žalobkyně může požadovat rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po provedené kontrole. Žalobkyně tedy návrh podala důvodně, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy měla žalobkyně ve věci plný úspěch a zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189).