7 C 322/2020-38 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému, povinnost zaplatit jí 2 847 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené dodávky elektřiny a smluvní pokuty. V odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě shora uvedené smlouvy dodávala předchůdkyně žalobkyně žalovanému energie a související služby na odběrném místě [adresa žalovaného]. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 7. 1. 2017 do 28. 11. 2017 při spotřebě celkem 0,884 MWh ve výši 4 922 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 2 360 Kč činí konečná dlužná částka 2 562 Kč), a to na základě faktury [číslo] se splatností ke dni 14. 12. 2017. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvního poplatku za paušální náklady spojené se zasíláním výzev ke splnění povinnosti ve výši 285 Kč (3 x 95 Kč). Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný ničeho na předmětný dluh neuhradil i přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyní. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu místa podnikání shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Předmětem smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému energie a související služby na odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal platit předchůdkyni žalobkyně cenu za dodávky elektřiny. 5. Dle čl. II bodu 7 písm. c) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny soud zjistil, že žalovaný je povinen uhradit paušalizované náklady spojené se zasíláním výzev, upomínek, apod. ke splnění povinnosti. Z ceníku smluvních pokut a speciálních služeb předchůdkyně žalobkyně bylo dále soudem zjištěno, že smluvní pokuta za upomínku činí 95 Kč. 6. Z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] splatné dne 14. 12. 2017 vyplynulo, že předmětnou fakturu vystavila předchůdkyně žalobkyně žalovanému za odběr elektřiny za fakturační období od 7. 1. 2017 do 28. 11. 2017 při spotřebě celkem 0,884 MWh, a to v částce 4 922 Kč, kdy po odečtení přijatých plateb činí konečná dlužná částka 2 562 Kč. 7. Z upomínky ze dne 14. 7. 2017 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky. Zároveň byl upozorněn k úhradě dlužné částky do 28. 7. 2017. Z upomínky ze dne 28. 8. 2017 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky. Zároveň byl upozorněn k úhradě dlužné částky do 11. 9. 2017. Z upomínky ze dne 16. 10. 2017 vyplývá, že žalovaný byl právní předchůdkyní vyzýván k úhradě dlužné částky. Zároveň byl upozorněn k úhradě dlužné částky do 30. 10. 2017. 8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s dílčím předávacím protokolem o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Z dopisu ze dne 17. 6. 2020 soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. 9. Z výzvy k plnění ze dne 17. 6. 2020 (odeslané dle podacího archu téhož dne) bylo soudem zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k zaplacení dlužných částek s tím, že se jinak obrátí na soud. 10. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, a to na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaný však za dodanou energii neuhradil kupní cenu ve výši odpovídající předmětným fakturám. Dle obchodních podmínek byl žalovaný dále povinen hradit smluvní pokutu ve výši dle ceníku. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl zároveň písemně vyzván k úhradě dluhu, na výzvy žalobkyně však nereagoval. 11. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 12. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] (§ 50 energetického zákona). Žalovaný se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil. Soud tedy má za prokázané, že žalovaný za odběr elektřiny nezaplatil za období od 7. 1. 2017 do 28. 11. 2017 částku ve výši 2 562 Kč. Ode dne následujícího po splatnosti faktury (t.j. od 15. 12. 2017) se žalovaný dostal do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobkyni tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení. Pohledávky za žalovaným byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 občanského zákoníku). Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 15. Soud však neshledal žalobu důvodnou v části požadující zaplacení poplatku za jako paušální náklad spojený se zasíláním výzev ke splnění povinnosti v celkové výši 285 Kč (3 x 95 Kč). Obecně platí, že si smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené a právní úprava stanovuje základní limity. Mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva, pro kterou platí, že nesmí, a to pod hrozbou absolutní neplatnosti, obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem nepřiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Dle § 6 odst. 1 občanského zákoníku, je každý povinen jednat v právním styku poctivě. V praxi se zásada poctivosti projevuje mj. tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Např. smluvní ujednání musejí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, avšak taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit hlavně k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem p