8 C 234/2021-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu 1 989,40 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 400 Kč za dobu od 31.5.2018 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 129,99 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 098,37 Kč. V odůvodnění uvedl, že žalovaná dne 8.2.2017 uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet 1 400 Kč a zavázala se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 325,10 Kč, to vše do 6.3.2017. Dále žalobce uvedl, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], když dále zevrubně popsal proces uzavření smlouvy. Na základě Projektu fúze sloučením ze dne 24.11.2016 došlo ke sloučení zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO] se společností [právnická osoba], [IČO]. V rámci tohoto procesu přešlo veškeré jmění zanikajících společností, tedy i všechny dotčené vymáhané pohledávky, na nástupnickou společnost. Žalovaná své povinnosti z uzavřené smlouvy o úvěru nesplnila, když do sjednané doby splatnosti řádně neuhradila částku, k jejímuž plnění se zavázala, na svůj závazek neuhradila ničeho. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovanou následně postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.5.2018 s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem původního věřitele ze dne 12.7.2018. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4 378,34 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 1 400 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 325,10 Kč, smluvních úroků ve výši 684,27 Kč, smluvní pokuty ve výši 700 Kč, úroku z prodlení ve výši 179,97 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 89 Kč. Žalobce po zvážení všech okolností nepožaduje shora uvedené částky zcela, když na smluvní pokutě nárokuje 589,40 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení 129,99 Kč (z částky 1 400 Kč za dobu od 7.3.2017 do 1.5.2018). Co se týče smluvní pokuty, tak tato byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužného poplatku a jistiny, její nárokovaný výše odpovídá období od 7.3.2017 do 9.10.2017. 2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30.5.2018 vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobcem. Jejím předmětem bylo postoupení pohledávek žalobci, mj. i pohledávky za žalovanou. Z projektu fúze obou společností ze dne 24.11.2016 vyplynulo, že společnost [právnická osoba], [IČO] zanikla v rámci fúze se shora uvedenou společností. Z vyplynulo, že veškeré jmění, práva a povinnosti zanikající společnosti přecházejí na nástupnickou společnost. Z výpisu z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] vyplynulo, že dne 8.2.2017 bylo na účet č. [bankovní účet] převedeno 1 400 Kč. Žalobce dále doložil jednostranně vyhotovené listiny bez podpisu žalované, a to smlouvu o úvěru shora uvedeného čísla a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dále žalobce doložil oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12.7.2018 a předžalobní upomínku ze dne 11.3.2021, obě tyto listiny byly adresované žalované a dle rovněž doložených poštovních archů této i před podáním žaloby odeslány ve dnech 17.7.2018, resp. 12.3.2021. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce zaslal dne 8.2.2017 na bankovní účet žalované 1 400 Kč, žalobce disponuje listinami shora uvedenými, před podáním žaloby žalované odeslal předžalobní upomínku a oznámení o postoupení pohledávky, k němuž došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek shora specifikované, a to dne 17.7.2018. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalované 1 400 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud také k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Pro úplnost je třeba zmínit, že i listina prokazující odeslání na účet žalovaného (výpis z internetového bankovnictví) nevykazuje přílišné formální obsahové kvality a soud přistoupil k výše uvedenému závěru o jejím obsahu jen s přihlédnutím k naprosté procesní pasivitě žalované. Z žádného provedeného důkazu nicméně ani při zohlednění pasivity žalované a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaná provedla jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje jednostranně vyhotovenými listinami, jak jsou shora specifikovány a identifikačními údaji žalované, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje právnímu předchůdci žalobce sdělila žalovaná, jakým způsobem a zejména za jakým účelem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se úvěrová smlouva doložená žalobcem (včetně formuláře) dostala do sféry dispozice žalované a ta následně vyjádřila, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto konkrétní smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o.s.ř., k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2528/2010 ze dne 23.5.2012). Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované 1 400 Kč a zároveň nikoli uzavření smlouvy, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení za první prokazatelně odeslanou výzvu k zaplacení je s ohledem na výsledek dokazování možno chápat až oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne 17.7.2018. Toto je pak s odkazem na § 573 občanského zákoníku možno považovat za doručené třetí pracovní den od jeho odeslání, tedy dne 20.7.2018, jelikož pak žalovaná následující den neplnila, je od dalšího následujícího dne v prodlení. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 1 400 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce také nijak nedoložil, že by se jeho právní předchůdce zabýval schopností žalované splácet úvěr, což by mělo dle aktuální judikatury Ústavního soudu shodný následek jako shora, tedy by soud smlouvu kvalifikoval jako neplatnou a vzájemný vztah účastníků vypořádal dle pravidel bezdůvodného oboha