8 C 236/2021-56 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalované zaplatit 20 741,02 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 482,81 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 20 741,02 Kč od 5.6.2018 do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 20 741,02 Kč od 14.5.2020 do zaplacení. Dále uvedl, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], dne 8.2.2012 smlouvu o vedení běžného účtu a následně také o poskytování úvěru [anonymizováno] se sjednaným úvěrovým limitem 10 000 Kč. Žalovaná překročila povolený úvěrový limit, čímž porušila závazky ze smlouvy a právní předchůdce žalobce debetní zůstatek běžného účtu převedl na úvěrový účet č. [bankovní účet] ke dni 30.1.2018. Jelikož žalovaná ani poté dluh nevyrovnala, právní předchůdce žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil ke dni 4.6.2018, přičemž dlužní částka byla dle smlouvy dále úročena shora uvedenou úrokovou sazbou. Předmětná pohledávka byla výše uvedenou společností postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.5.2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, byla rovněž před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dlužná jistina představuje částku 20 741,02 Kč. 2. Žalobce následně k výzvě soudu, nechť doloží, že se jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy řádně zabýval schopností žalované splácet předmětný úvěr, uvedl, že žalovaná doložila svůj příjem ve výši 13 583 Kč měsíčně a dále uvedla, že příjmy domácnosti činí 40 000 Kč. Z interních zdrojů právní předchůdce žalobce zjistil, že žalovaná má vůči němu v době poskytnutí úvěru měsíční závazky ve výši 3 550,50 Kč a z externích zdrojů zjistil, že žalovaná měla další závazky s celkovou výší měsíčních splátek ve výši 5 300 Kč. Dále žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského soud v Českých Budějovicích, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kde bylo shledáno, že pro posouzení úvěruschopnosti klienta není rozhodné, zda má poskytovatel dané osvědčující listiny fyzicky k dispozici, ale postačuje postup, kdy tyto listiny byly prověřeny v rámci uzavírání smlouvy, což následně obě smluvní strany stvrdili svým podpisem. V době uzavření předmětné smlouvy zákon o spotřebitelském úvěru nestanovil absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v případě nedostatku zkoumání schopnosti splácet úvěr. 3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora a převzala osobně na adrese další), k jednání soudu nedostavila. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalobce při jednání soudu po seznámení s názorem soudu, že i přes doplnění žaloby je třeba mít otázku dostatečného zkoumání úvěruschopnosti za neprokázanou, žádné další důkazy nenavrhl, tvrzení nedoplnil. Závěrem navrhl žalobě v plném rozsahu vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši. 4. Ze smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne 8.2.2012 vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí bankovních produktů a služeb žalované, konkrétně pak vedení běžného účtu a poskytnutí úvěru [anonymizováno]. Z dispozice ke shora uvedené smlouvě ze dne 25.10.2016 vyplynulo, že tuto podepsala žalovaná a shora uvedené společnost ohledně konkrétních podmínek poskytnutí úvěru [anonymizováno], a to do výše 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit zpět spolu s úrokem. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku byla sjednána ve výši 29 %. K této smlouvě žalobce dále doložil obchodní podmínky, které byly sjednány jako její součást a informace poskytnuté žalované o předmětném spotřebitelském úvěru. 5. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 18.5.2020 vedeného na žalovanou a platební historie vyplynulo, že zůstatek nesplacené jistiny na tomto účtu činil 20 741,02 Kč. 6. Z dopisu ze dne 4.6.2018 vyplynulo, že [právnická osoba] oznámila žalované, že prohlašuje předmětný úvěr za splatný ke dni 4.6.2018. 7. Z oznámení ze dne 25.5.2020 vyplynulo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], oznámila žalované, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupena žalobci a zároveň ji informovala o výši dluhu. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána dne 3.6.2020. 8. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 18.12.2020 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle přiloženého podacího lístku byla tato výzva žalované odeslána před podáním žaloby. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 14.5.2020 mezi žalobcem a společností výše specifikovanou bylo soudem zjištěno, že jejím předmětem bylo postoupení pohledávek na žalobce, mj. včetně předmětné pohledávky za žalovanou. 10. Z potvrzení o výši příjmů podepsaného žalovanou dne 17.12.2014 vyplynulo, že žalovaná je zaměstnána s průměrným příjmem za poslední tři měsíce ve výši 13 583 Kč. 11. Dále žalobce doložil částečně nečitelný výpis ze systému jeho právního předchůdce, z nějž vyplynulo, že žalovaná má další závazky se splátkami ve výši 3 550,50 Kč, 2 157 Kč a 1 579 Kč. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela 20 741,02 Kč, když se jednalo o záporný zůstatek na úvěrovém účtu. Právní předchůdce žalobce se při uzavírání smlouvy zabýval schopností žalované úvěr splácet způsobem, když zjistil výši splátek žalované v době poskytnutí úvěru a opatřil si potvrzení o jejích příjmech, jak je shora specifikováno. Pohledávka z předmětné smlouvy byla následně postoupena žalobci, což bylo žalované oznámeno, žalované byla také zaslána předžalobní výzva, jak je shora uvedeno. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Dle § 573 občanského zákoníku se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 19. Dle § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25.2.2013 do 24.2.2013 (dále jen„ zákon o úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 20. Dle § 2 písm. e) zákona o úvěru, se tento zákon nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období. 21. Dle § 9 odst. 1 zákona o úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 22. Dle § 9 odst. 1 zákona o úvěru ve znění účinném od 25.2.2013 do 1.12.2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebite