8 C 332/2020-53 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 3 500 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 551,15 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč od 18.5.2018 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že je právnickou osobou (akciovou společností) se sídlem na území [anonymizováno] republiky. Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ společnost“) smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla společnost žalovanému úvěr ve výši 3 500 Kč, přičemž žalovaný se tento zavázal vrátit do 5.5.2016, což neučinil, když neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.4.2018 postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 22.6.2018. Kapitalizované úroky jsou za období od 6.5.2016 do 20.4.2018. Žalovaný dluh nevyrovnal ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 9.7.2020. 2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z opisu z obchodního rejstříku žalobce [příjmení] republiky, přeloženého do češtiny, má soud za prokázanou právní subjektivitu žalobce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.4.2018, rovněž doložené včetně překladu, uzavřené mezi žalobcem jako postupníkem a společností jako postupitelem má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Z oznámení ze dne 22.6.2018 vyplynulo, že společnost toto adresovala žalovanému ohledně postoupení pohledávky. Z přiloženého poštovního archu je zřejmé, že tato písemnost byla odeslána dne 25.6.2018. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým poštovním archem zřejmé, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Z výpisu z bankovního účtu společnosti vyplynulo, že dne 6.4.2016 byla na tento účet uhrazena 1 Kč a na účet, z nějž společnost toto obdržela, ve stejný den odeslala 3 500 Kč, účet byl označen jménem a příjmením žalovaného. Z faktury společnosti vyplynula, že tuto vystavila žalovanému s tím, že po něm požaduje zaplacení úvěru ve výši 3 500 Kč spolu s provizí 819 Kč do 5.5.2016. Dále žalobce doložil listiny vyhotovené jím nebo jeho právním předchůdcem, a to částečně neurčitou tabulku s jakýmisi číselnými údaji, dále tabulku s osobními údaji žalovaného, dále se jednalo o smlouvu o úvěru a prohlášení klienta bez podpisu smluvních stran. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Společnost zaslala dne [datum] na bankovní účet žalovaného 3 500 Kč, žalovaný dne 6.4.2016 zaslal na účet společnosti 1 Kč. Pohledávku za žalovaným postoupila společnost žalobci, jak je shora uvedeno, což bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 25.6.2018. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak nikoli zcela. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce (co se týče závazku za žalovaným) převedl na účet žalovaného 3 500 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Z žádného provedeného důkazu ani při zohlednění pasivity žalovaného a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalovaného a jednostranně vyhotovenými listinami, jak jsou shora specifikovány, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje právnímu předchůdci žalobce sdělil žalovaný a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se úvěrová smlouva doložená žalobcem dostala do sféry dispozice žalovaného a ten následně vyjádřil, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že právní předchůdce žalobce uhradil žalovanému 3 500 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tedy absentuje právní titul, nemohla být sjednána doba plnění a žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku) a žalobce má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, tak první prokazatelnou výzvou k úhradě předmětného dluhu je až oznámení o postoupení pohledávky odeslané dne 25.6.2018. Toto je třeba považovat za doručené třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 28.6.2018 (§ 573 občanského zákoníku). Jelikož žalovaný následující den bez zbytečného odkladu neplnil, je od 30.6.2018 s úhradou v prodlení. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl pouze ohledně zaplacení 3 500 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku č. I tohoto rozsudku a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 3 500 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na jeho straně celkem 4 258,01 Kč, žalovaný byl úspěšný ohledně zaplacení úroků z prodlení, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí tyto celkem 586,20 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 4 844,21 Kč tak představuje úspěch žalobce 88 %, úspěch žalovaného 12 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhr