9 C 193/2021-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 2 671,62 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 13.7.2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně a žalovaný se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že ji žalovaný uzavřel za pomoci prostředků komunikace na dálku s žalobkyní dne 13.7.2020. V rámci Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši do 1 500 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit se sjednanou úrokovou sazbou 0,9% denně z vypůjčené částky. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 30.4.2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 8. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 9. Dne 13.7.2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč. Finanční prostředky poskytla žalobkyně žalovanému dne 13.7.2020. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9% denně z vypůjčené částky. Termín splatnosti byl 12.10.2020. Žalovaný své závazky však nesplnil, když nezaplatil ničeho. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil a žalobkyně mu vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 301,5 Kč (smluvní pokuta ke dni vydání předžalobní upomínky, tj. ke dni 30.4.2021). 10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky v částce 1 500 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Vzhledem k uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 11 odst. 1 písm.a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) sestávající ze tří úkonů právní služby po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé, výzva k plnění se základní skutkovýma a právním rozborem), dále tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1,3 a.t. a DPH 21 % Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 16. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.