1 C 91/2022-55 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 18. 2. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 976,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že mezi účastníky (žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO]) byla dne 8. 3. 2018 uzavřena účastnická smlouva o poskytování zvýhodněných služeb a služeb elektronických komunikací. Na základě uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za služby. Žalovaný na základě smlouvy využíval služby třetích stran a platební služby, které byly žalovanému účtovány v rámci pravidelných měsíčních vyúčtování vystavovaných žalobkyní. Žalovaný vystavená vyúčtování nehradil řádně a včas, čímž mu vznikl dluh na ceně těchto služeb ve výši 1 976,21 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě neplnil závazky vyplývající mu z účastnické smlouvy, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k vypovězení smlouvy. Toto vypovězení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 31. 5. 2018. Pohledávka za žalovaným vyplývající se zákaznické smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem ze dne 30. 7. 2020. Žalovaný byl právním zástupcem vyzván k uhrazení dlužné částky. Na dlužnou částku však žalovaný do dne podání žaloby neuhradila ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně se ve svém vyjádření ze dne 26. 7. 2022 vyjádřila toliko tak, že je připravena souhlasit s rozhodnutím bez jednání za předpokladu, že jí bude předloženo k replice písemné vyjádření žalovaného, ke kterému byl žalovaný soudem vyzván. Bez této možnosti vyjádřit se k písemnému podání žalovaného pak žalobkyně nemůže z důvodu procesní opatrnosti souhlasit s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Dále žalobkyně sdělila, že pokud bude žalovaný souhlasit s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nebo se v dané lhůtě nevyjádří, nechť soud považuje toto vyjádření za souhlas žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 8. 3. 2018 uzavřeli účastníci účastnickou smlouvu [číslo] k telefonnímu číslu [číslo], a to na dobu určitou 24 měsíců. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému Základní a doplňkové Služby elektronických komunikací a související služby, které zahrnují i služby nespadající do rámce zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Nedílnou součástí smlouvy byly dokumenty: Všeobecné podmínky žalobkyně, Podmínky zpracování osobních, identifikačních, provozních a lokalizačních údajů, Ceník služeb, Obchodní podmínky [anonymizováno] služby m-platba, Obchodní podmínky služby Data Roaming Limit, Obchodní podmínky Platebních služeb T-Mobile, Obchodní podmínky tarifů Klasik, MobilS, M, L, XL, XXL a DATA. Dále se strany ve smlouvě dohodly, že splatnost pro vyúčtování sjednaná v této účastnické smlouvě platí i pro vyúčtování služeb poskytnutých zájemci (žalovanému) v jednom vyúčtování společně se službami poskytnutými na základě této účastnické smlouvy. Žalobkyně vystavila žalovanému dne 20. 5. 2018 vyúčtování služeb [číslo] za zúčtovací období od 20. 4. – 19. 5. 2018, na částku 3 507 Kč, z toho na služby účtováno 1 947, 92 Kč, splatné 3. 6. 2018. Žalovaný na vystavené vyúčtování ničeho neuhradil. Dále žalobkyně vystavila žalovanému dne 20. 4. 2018 vyúčtování služeb [číslo] za zúčtovací období od 20. 3. – 19. 4. 2018, na částku 1 602 Kč, z toho na služby účtováno 1 602 Kč, splatné 4. 5. 2018. Žalovaný na vystavené vyúčtování taktéž ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlouhodobě neplnil závazky vyplývající mu z účastnické smlouvy, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k vypovězení smlouvy. Toto bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 31. 5. 2018. Pohledávka za žalovaným vyplývající se zákaznické smlouvy byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný byl právním zástupcem výzvou ze dne 20. 11. 2020 vyzván k uhrazení dlužné částky. Na dlužnou částku však žalovaný do dne podání žaloby neuhradil ničeho. 6. Podle § 1939 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) poukázka opravňuje poukazníka vybrat u poukázaného vlastním jménem plnění a poukázanému se poukázkou přikazuje, aby poukazníkovi plnil na účet poukazatele. Přímé právo vznikne poukazníkovi proti poukázanému jen tehdy, přijme-li poukázaný poukázku. 7. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 8. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejímž předmětem byl kromě poskytování služeb podle tohoto zákona i závazek žalobkyně umožnit žalovanému využívání služeb třetích stran. Žalovaný se zavázal cenu poskytnutých služeb hradit v rámci pravidelných vyúčtování služeb vystavovaných žalobkyní. V rámci vyúčtování vyúčtovala žalobkyně žalovanému služby, a to včetně služeb doplňkových, jedná se zj. o položky Volání s označením Volání na informační/asistenční linky, položky SMS s označením Kde je, Můj limit, SMS Info a dále Předplacené služby (Uvítací tóny). Oprávnění žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu těchto služeb namísto jejich poskytovatele je pak předmětem právního vztahu mezi poskytovatelem služeb a žalobkyní, jež je v souladu s právní úpravou poukázky dle § 1939 a násl. o. z., přičemž žalobkyně je poukazníkem, žalovaný poukázaným a poskytovatel služeb třetích stran poukazatelem. Žalovaný shora vyúčtované částky žalobkyni neuhradil. Dne 20. 11. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu, na kterou žalovaný nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 10. Soud proto uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 1 976,21 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti příslušné faktury. Žalobkyně tak požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 976,21 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z