16 C 214/2020-33 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24.800 Kč s úroky z prodlení ve výši 10% ročně. Svůj nárok opřela o skutečnost, že podle nájemní smlouvy ze dne 30.4.2019 žalovaný užíval byt [číslo] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím v 5NP v domě [adresa] ulice [obec] v [obec]. Ve smlouvě se zavázal platit nájemné a měsíční zálohy cen plnění poskytovaná s užíváním bytu v celkové výši 6.200 Kč. Splatnost byla dohodnuta do 20. dne v měsíci. Žalovaný zaplatil nájemné za měsíc červen, červenec, srpen a září 2019. Za měsíce říjen, listopad a prosinec 209 nájemné nezaplatil. Dopisem ze dne 18.12.2019 bylo žalovanému sděleno, že stávající nájemní smlouva nebude prodloužena a byl vyzván k zaplacení dlužného nájemného. Žalovaný sdělil, že byt vrátí po 24.1.2020 až bude mít peníze na sehnání nového bydlení. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena dne 31.5.2021 Žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K dotazu soudu žalobkyně uvedla, že souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Žalovaný se ve lhůtě dané soudem nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že žalovaný dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovil souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně má vlastnické právo k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], [číslo] v k.ú. v [obec] číslo [list vlastnictví]. Podle nájemní smlouvy ze dne 30.4.2019 uzavřeli žalobkyně jako pronajímatel s žalovaným jako nájemcem nájemní smlouvu jejímž předmětem byl byt č . 616 s příslušenstvím, nacházející se v 5 NP domu [adresa] na adrese [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.5.2019 do 31.12.2019. V článku V. si strany dohodly nájemné ve výši 6.200 Kč měsíčně. Nájemce hradí poplatky za služby spojené s užíváním bytu, a to v měsíčních zálohách. [jméno] za služby jsou součástí nájmu. Nájemné je splatné do každého 20. dne stávajícího měsíce v hotovosti k rukám majitele nebo převodem ve prospěch účtu pronajímatele. Podle dopisu ze dne 18.12.2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nájmů za měsíce říjen 2019 a listopad 2019 v celkové výši 12.400 Kč nejpozději do 27.12.2019 společně s nájmem za prosinec 2019. V případě, že tak neučiní, nebude mu prodloužena nájemní smlouva. Výzva byla žalovanému odeslána dne 18.12.2019. Podle protokolu o předání a převzetí bytu ze dne 24.1.2020 předal žalovaný byt pronajímateli, za kterého jednal Ing. [jméno] [příjmení]. V protokolu je uvedeno, že dosud nebyly uhrazeny nájmy za 10, 11 a 12/ 2019 a je požadován nájem za 20 01/20. Protokol je žalovaným podepsán. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Žalovaný byl nájemcem bytu [číslo] v pátém nadzemním podlaží domu [adresa] v [obec] ulici [obec], který je ve vlastnictví žalobkyně. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1.5.2019 do 31.12.2019. Nájemce měl povinnost platit nájemné spolu se službami ve výši 6.200 Kč vždy do každého 20. dne měsíce, za který se nájemné platí. Dopisem ze dne 18.12.2019 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného nájemného za měsíce říjen a listopad 2019 spolu s nájmem za měsíc prosinec 2019 do 27.12.2019. Žalovaný předal byt pronajímatel dne 24.1.2020, kdy byl upozorněn na dlužné nájemné. Podle ust. § 2217 odst. 1 obč.zák. se nájemné platí v ujednané výši. Podle ust. § 2246 odst. 1 obč.zák. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Podle § 2251 odst. 1 obč.zák. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Dle ust. § 2991 obč.zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst.2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovanému vzniklo právo nájmu k předmětnému bytu, jehož majitelem je žalobkyně. Jako nájemce měl žalovaný dle ust. § 2217 odst. 1 obč.zák. povinnost platit nájemné a náklady na služby. Tato povinnost vzniká se vznikem nájmu a zaniká zánikem nájemního práva způsobem uvedeným v zákoně. Žalovaný tuto svou povinnost řádně a včas neplnil a vznikl mu tak dluh za nájemné za období: říjen 2019 ve výši 6.200 Kč, listopad 2019 ve výši 6.200 Kč, prosinec 2019 ve výši 2.600 Kč. Právo nájmu žalovanému zaniklo uplynutím doby 31.12.2019. Žalované v souvislosti se zánikem práva nájmu k předmětnému bytu vznikla povinnost byt vyklidit. Ke splnění této povinnosti nestačí jen byt opustit a odstranit z něj své věci. Vyklizení v sobě zahrnuje též odevzdání bytu oprávněnému tak, aby k němu měl volný přístup a mohl realizovat svá vlastnická práva (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 4653/2008). Je proto významné, zda žalovaný ke dni skončení práva nájmu byt vyklidil. V případě, že pronajatý byt nebyl po skončení nájmu odevzdán pronajímateli, přičemž ten, kdo disponoval s klíči od bytu, znemožnil pronajímateli realizaci jeho práva s bytem disponovat, nese tak odpovědnost za bezdůvodné obohacení. Dle ust. § 2991 obč.zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný byl předal pronajímateli dne 24.1.2020. Za měsíc leden 2020 vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 2.600 Kč. Protože žalovaný své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy nesplnil a současně mu vzniklo bezdůvodné obohacení, žaloba byla podána důvodně a soud žalobě v rozsahu požadovaném žalobkyní vyhověl. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník naní za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný své závazky stanovené v nájemní smlouvě neplatil a proto přísluší žalobkyni úrok z prodlení. Protože žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná a vzniklo jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v dané věci činí zaplacený soudní poplatek ve výši 1.240 Kč.