22 C 59/2022-42 — Okresní soud v Chomutově

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 296 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8.863,69 Kč a dále úrokem z prodlení ročně z částky 7 296 Kč ve výši 7,25 %, od 19. 12. 2020 do 31.12.2020, ve výši 7,25% od 1.1.2021 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75% od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 14% od 1. 7. 2022 do 19. 9. 2022 ve výši 14% a dále od 20.9.2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 30.11.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni 7296 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 863,69 Kč a dále úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 7 296 Kč od 19.12.2020 do 31.12.2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně z částky 7296 Kč od 1.1.2021 do 30.6.2021 a úrokem z prodlení z částky 7 296 Kč od 1.7.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den kalendářního pololetí. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřela dne 19.2.2005 s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku společnosti vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 640 Kč po týdenních splátkách ve výši 320 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 18.2.2006. Žalovaný uhradil pouze částku 9.344 Kč, bývající částku představující dlužnou jistinu 4 384,62 Kč a dlužný poplatek 2.911,38 Kč neuhradil. Pohledávka za žalovaným z poskytnuté půjčky byla dne 18.12.2020 postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavil, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav: 6. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 19.2.2005 s žalovaný smlouvu, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s poplatkem ve výši 6 640 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 9 344 Kč a neuhradil zbytek jistiny ve výši 4 384,62 Kč a poplatku ve výši 2.911,38 Kč. Právní předchůdce žalobkyně se před uzavřeném smlouvy zabývala její schopností úvěr splácet, přičemž tyto informace si vyžádala od žalované a zaznamenal do zákaznické karty. Dne 18.12.2020 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž byla i pohledávka za žalovanou z titulu neuhrazené zápůjčky. 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. soudu: tj. před 1. 1. 2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky došlo dne 18. 2. 2011, aplikoval soud níže uvedené právní předpisy ve znění účinném do 31. 12. 2013. 8. Dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Podle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Podle § 524 odst. 1 obč. zák., věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. 12. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena platná smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč, který soud posoudil jako úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.), jenž se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poskytnutými peněžními prostředky formou 52 týdenních splátek po 320 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá následující nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Část obsahu smlouvy byla upravena v obchodních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdce žalobce právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Jelikož žalovaný neuhradil v rozporu se smlouvou a § 657 občanského zákoníku všechny splátky a zbývá mu uhradit částka 7 296 Kč představující část dlužné jistiny a poplatku, soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou přešla pohledávka za žalovaným dle § 524 a násl. občanského zákoníku, dlužnou částku 7 296 Kč spolu s úrokem z prodlení, neboť žalobce požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. 13. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 296 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.