23 C 299/2021-26 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu, ve znění jejího doplnění ze dne 19.10.2021, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 14 945 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), s ním uzavřela smlouvu o půjčce [číslo] dne 14. 6. 2015, (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného, dotazy na jeho rodinu, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, a to pracovní smlouvy, nájemní smlouvy. Žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako svářeč ve [právnická osoba], s.r.o., s měsíčním příjmem [částka] a neměl zápůjčku ani úvěr u jiné společnosti, proto předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalovaného zápůjčky splácet je dostatečná. Žalovaný se zavázal ve Smlouvě, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o životním pojištění za poplatek ve výši 290 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, počínaje 21.6.2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24. 7. 2016. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku ve výši 2 745 Kč, poslední platba byla dne 17.8.2015. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku zaplatit do 24.7.2016, ode dne následujícího vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení úroku ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny, žalobkyně tento úrok zkapitalizovala ke dni 6.12.2019 částkou ve výši 8 104,33 Kč. Po odečtení úhrady žalovaného ve výši 2 745 Kč činí dluh žalovaného částku 14 945 Kč sestávající z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 320,73 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 379,27 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 245 Kč. Žalobkyně dále požaduje příslušenství ve formě obchodního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10 000 Kč od 25.7.2016 a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 10 000 Kč od 1.8.2016, kdy toto příslušenství je kapitalizováno ke dni 6.12.2019 na částku 2 734,76 Kč a dále požadováno do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 6.12.2019. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora, ale bezúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: Ze Smlouvy soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dne 14.6.2015, předchůdkyně žalobkyně se zavázala, že žalovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o životním pojištění za poplatek ve výši 290 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Z karty zákazníka ze dne 14. 6. 2015 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako svářeč ve [právnická osoba], s.r.o., s měsíčním příjmem [částka] (ověřeno pracovní smlouvou), bydlel v nájmu (ověřeno nájemní smlouvou) a nájemné včetně SIPO činilo [částka] (ověřeno nájemní smlouvou), výdaje domácnosti činily [částka], výdaje na telefon činily [částka], splácel exekučně dluh ve výši [částka], měl 2 vyživovací povinnosti. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu ve výši 14 945 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní ze dne 6. 12. 2019 soud zjistil, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 2. 2021 a podacího lístku České pošty soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 29 702,39 Kč. 5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím smlouvy o půjčce (spotřebitelském úvěru) ověřila majetkovou situaci žalovaného a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného půjčky splácet je dostatečná, když žalovaný byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako svářeč ve [právnická osoba], s.r.o., s měsíčním příjmem [částka] (ověřeno pracovní smlouvou), bydlel v nájmu (ověřeno nájemní smlouvou) a nájemné včetně SIPO činilo [částka] (ověřeno nájemní smlouvou), výdaje domácnosti činily [částka], výdaje na telefon činily [částka], splácel exekučně dluh ve výši [částka], měl 2 vyživovací povinnosti, tudíž z použitelného měsíčního příjmu ve výši [částka] byl schopen hradit měsíční splátky po [částka]. Dne 14. 6. 2015 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřeli Smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale i úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Součástí smlouvy bylo i ujednání o životním pojištění za poplatek ve výši 290 Kč. Žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. V případě porušení závazků ze smlouvy si strany v odst. 8.1a) smluvních podmínek sjednaly, že předchůdkyně žalobkyně má v případě prodlení s úhradou příslušné splátky celkové částky právo na vyrovnání celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku ve výši 2 745 Kč, která byla započtena na dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, dlužný poplatek za administrativní činnost, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek a dlužný poplatek za životní pojištění. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku zaplatit do 24.3.2017, ode dne následujícího vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč. Po odečtení úhrady žalovaného ve výši 2 745 Kč činí dluh žalovaného ze částku ve výši 14 945 Kč sestávající z poskytnutých, ale nezaplacených peněžních prostředků ve výši 10 000 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 320,73 Kč, nezaplaceného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 379,27 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 245 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn dopisem ze dne 6.12.2019. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši shora, ale bezúspěšně. 6. Podle § 9 odst.1 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, dále jen,, ZSÚ“, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 29.12.2016, (dále jen„ o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc t