28 C 267/2021-52 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 31 500 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaným byla dne 22. 12. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného [příjmení] žalovanému poskytla hotovostní peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal [anonymizováno] vrátit spolu s úrokem ve výši 3 400 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 21,27 %, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč Smluvní strany si sjednaly 78 splátek ve výši 485 Kč týdně, počínaje dne 29. 12. 2018, se splatností poslední splátky dne 20. 6. 2020. Žalovaný své povinnosti z této smlouvy řádně neplnil a na jistině ke dni 15. 1. 2021 dlužil 20 000 Kč, na úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, poplatku za administrativní činnost 2 833,29 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 8 666,71 Kč. Ode dne 21. 6. 2020 byla jistina úročena sazbou 21,27 % ročně. Za dobu trvání smlouvy žalovaný až do okamžiku postoupení pohledávky žalobkyni dne 15. 1. 2021 [anonymizováno] uhradil pouze 6 300 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dne 15. 1. 2021 postoupena žalobkyni. Žalovaný žalobkyni ani její předchůdkyni nad rámec uvedených plnění, ač písemně upomínán, ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se po celé řízení k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 12. 4. 2022, k němuž se žalovaný, ač řádně předvolán více než deset dní před konání jednání, nedostavil s tím, že je pracovně mimo republiku. Protože z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr/karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o poskytnutí [anonymizováno] ve výši 20 000 Kč formou hotovostního plnění, na dobu 78 týdnů s výběrem v pátek. Ke svým poměrům uvedl, že žije jako spolubydlící v samostatné domácnosti žije spolu s jiným rodinným příslušeníkem, děti nemá. Je osobou samostatně výdělečně činnou, jeho čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč. Hradí 3 500 Kč na bydlení, 4 000 Kč na osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) a 2 000 Kč na další výdaje (sociální a zdravotní pojištění). K osvědčení uvedených skutečností měl doložit výpis ze živnostenského rejstříku, daňové přiznání, složenky a nájemní smlouvu. Exekuce proti němu vedeny nebyly. Smlouvu podepsal žalovaný jako žadatel dne 21. 12. 2018 a zástupce úvěrující společnosti téhož dne. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [anonymizováno] [číslo] ze dne 22. 12. 2018 vyplynulo, že společnost [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč v hotovosti proti podpisu smlouvy na dobu 78 týdnů. Žalovaný se zavázal uhradit úvěrující společnosti úrok ve výši 21,27 % ročně, tj. 3 400 Kč, dále administrativní poplatek ve výši 20 % z jistiny, tj. 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 52 % z jistiny, tj. 10 400 Kč, tedy celkem částku 37 800 Kč v 78 splátkách po 485 Kč týdně, v případě poslední splátky po 455 Kč. 6. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 [právnická osoba] žalovanému oznámila, že pohledávku ze smlouvy [číslo] v celkové výši 33 500 Kč bez příslušenství postoupila žalobkyni a žalovaný má možnost ji uhradit na tam uvedené bankovní účty. 7. Dle informace o zpracování osobních údajů ze dne 19. 2. 2021 žalobkyně žalovanému oznámila, že zpracovává osobní údaje žalovaného. 8. Z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně předala dne 22. 2. 2021 k poštovní přepravě doporučenou zásilku adresovanou žalovanému pod podacím číslem [anonymizováno]. 9. Z podacího lístku soud zjistil, že advokátní kancelář zastupující [anonymizováno] předala dne 14. 5. 2021 k poštovní přepravě doporučenou zásilku adresovanou žalovanému pod podacím číslem [anonymizováno]. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně příloh bylo zjištěno, že [právnická osoba] postoupila dne 15. 1. 2021 pohledávku za žalovaným žalobkyni. 11. Z detailu informace k zásilkám se podává, že zásilka pod podacím číslem [anonymizováno] byla doručována žalovanému dne 24. 5. 2021, protože adresát byl na uvedené adrese neznámý, byla týž den vrácena odesilateli. 12. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba] o poskytnutí spotřebitelského úvěru a to dne 21. 12. 2018 částky 20 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně ještě v den podání žádosti se žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, když dle svého tvrzení řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Byť ve formuláři smlouvy byly údaje k osobním a majetkovým poměrům žalovaného vyplněny, z žádné listiny předložené žalobkyní, byť jen jediné, nevyplývá, že [právnická osoba], resp. obchodní zástupce, jehož prostřednictvím byly smlouvy sjednány, žalovaným tvrzené skutečnosti prověřili. Protože ekonomickým zájmem obchodního zástupce je uzavřít co nejvíce úvěrových smluv, jeví se logické, že ke zkoumání úvěruschopnosti budoucího klienta může přistupovat záměrně liknavě či s nepřiměřenou benevolencí. Za takové situace by mělo být i zájmem úvěrující společnosti, aby jí obchodní zástupce listiny osvědčující žalovaným tvrzené skutečnosti předal. Pakliže žalobkyně jako důkaz prokazující řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného i přes poučení nepředložila, nelze uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala skutečně s náležitou péčí. Při podpisu smlouvy [právnická osoba] žalovanému předala 20 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně samé žalovaný na pohledávku z úvěrové smlouvy uhradil částku 6 300 Kč. Předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně žalovaného o zaplacení upomínaly, leč marně. 13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Dle § 1751 odst. 1 ObčZ část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 15. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výši spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úěru jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Bylo prokázáno, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě písemné smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale s ohledem na postavení žalovaného coby spotřebitele bylo třeba smluvní vztah účastníků poměřovat ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., dle kterého má poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. 21. Povinnost věřitele poskytujícího spotřebitelský úvěr posuzovat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele byla stanovena již v předchozí právní úpravě v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Tento postup zahrnoval povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 3