30 C 273/2021-22 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 30.3.2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 27.11.2018 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčku se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 5 302 Kč, která představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 932 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti 45 týdenních splátkách po 270 ti 4 korunách, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 10. 2019. Před poskytnutím zápůjčky posoudila právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány v zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v zadní části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patřily zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 692,48 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a z dlužné částky poplatku ve výši 4 692,48 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 586,44 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 568,75 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7000 od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 586,44 žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 29 % ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 9. 10. 2019 to je od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 20. ledna 2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 568,75 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 27. 3. 2019, to je od marného uplynutí třídenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 20. ledna 2020. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které získal hotovost ve výši 7 000Kč a zavázal se ji splatit včetně částky ve výši 5 302Kč v týdenních splátkách po 274 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena ve výši 246Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy soud zjistil, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání předmětné žaloby, když převáděná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným, měla v seznamu postupovaných pohledávek pořadové číslo 7141. 5. Dopisem ze dne 20.1.2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. 6. Předžalobní výzvou ze dne 28.1.2021 byl žalovaný vyzván, aby zaplatil ve lhůtě do 12.2.2021 částku ve výši 15 665,65Kč. 7. Z podacího lístku ze dne 29.1.2021 soud měl za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného zasílána doporučená pošta. 8. Z podacího lístku ze dne 14.2.2020 soud měl za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného zasílána doporučená pošta. 9. Z žádného listinného důkazu podaného společně se žalobou nevyplývalo splnění povinnosti alespoň dotázat se úvěrovaného na údaje, dle nichž by bylo možné usuzovat na jeho schopnost poskytnutý úvěr splatit. 10. Soud učinil na základě shora zjištěných skutečností o dané věci následující skutkový závěr: Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v hotovosti částku 7000Kč a zavázala jej k povinnosti zaplatit ji po uplynutí 45 týdnů částku ve výši 12 302Kč. Před poskytnutím hotovosti ve výši 7000Kč nezkoumala schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalovaný ničeho nesplatil. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku postoupila na žalobkyni. O postoupení žalovaného uvědomila. Zasílala mu doporučeně rovněž výzvu před podáním žaloby. 11. Na základě tohoto uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 12. V daném případě byla smlouva Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 13. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věto