34 C 124/2021-44 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 792,99 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že [právnická osoba] spořitelní družstvo pod původní [právnická osoba] spořitelní družstvo, [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ původní věřitelka“) jež v roce 2015 postoupila své pohledávky za žalovanou na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 23. 4. 2014 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“) na částku 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala původní věřitelce tento spotřebitelský úvěr spolu s úroky v pevné výši 2 242 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5 000 Kč a s úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 844 Kč Celkem se měla žalovaná uhradit původní věřitelce částku 40 586 Kč v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 3 122 Kč Poslední splátka měla být uhrazena do 23. 5. 2015. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas. Ke dni 29. 11. 2015 původní věřitelka evidovala za žalovanou z titulu Smlouvy nesplacenou jistinu ve výši 13 309,05 Kč, nesplacený úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 647,42 Kč, nesplacenou část úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 3 842,37 Kč, nesplacenou část úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 432,52 Kč a nesplacenou část odměny za zprostředkování 2 561,63 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru byla tato od 23. 5. 2015 úročena úrokovou sazbou 15 % ročně. Předmětem žaloby je tak neuhrazená jistina ve výši 13 309,05 Kč, neuhrazený úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 647,42 Kč, nesplacená část úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 842,37 Kč, nesplacená část úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 432,52 Kč, nesplacená část úhrady odměny za zprostředkování ve výši 2 561,63 Kč, úrok vyčíslený od 24. 5. 2015 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny v kapitalizované výši 10 736,69 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 6 054,40 Kč, úrok z úvěru ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 309,05 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 13 956,47 Kč (sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 309,05 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 647,42 Kč) od 21. 5. 2020 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinnosti ke dni 8. 7. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým podáním ze dne 4. 8. 2021. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s původní věřitelkou dne 23. 4. 2014, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti, který se žalovaná zavázala původní věřitelce uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 122 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 15 % z jistiny, tj. 2 242 Kč, zaplatit i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 844 Kč, členský vklad do původní žalobkyně ve výši 1 Kč a odměnu předchůdkyni žalobkyně, která při uzavření Smlouvy vystupovala jako zprostředkovatel úvěru, ve výši 7 500 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 40 586Kč. 6. Ze žádosti o úvěr ze dne 23. 4. 2014 soud zjistil, že žalovaná měla být na mateřské dovolené, její měsíční příjem domácnosti měl být 28 200 Kč, sestávající se ze mzdy 8 100 Kč, jiného příjmu 3 000 Kč a dalšího příjmu 17 100 Kč [ulice] výdaje domácnosti žalované pak měly činit částku 19 000 Kč a pravidelné výdaje dalších 504 Kč, celkem tedy 19 504 Kč. Žalovaná měla předložit původní věřitelce výplatní pásky, nájemní smlouvu, avšak zároveň měla bydlet u rodičů, ve vlastním bydlení. 7. Ze souhlasného prohlášení původní věřitelky, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a předchůdkyně žalobkyně ze dne 17. 9. 2015 soud zjistil, že všechny tři tyto osoby shodně prohlásily, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2015 uzavřené mezi původní věřitelkou a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na tuto společnost, která je následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2015 postoupila na předchůdkyni žalobkyně. 8. Z transakční historie žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr ze Smlouvy v období od 23. 4. 2014 do 29. 11. 2016 celkem částku 20 893,02 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejího dodatku ze dne 13. 7. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni. 10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 12. 2020, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 39 360,65 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení. 12. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné. 13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: 14. Dne 23. 4. 2014 byla mezi původní věřitelkou a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Daný úvěr poskytla původní věřitelka žalované v hotovosti. Žalovaná se opak zavázala původní věřitelce uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 122 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 15 % z jistiny, tj. 2 242 Kč, zaplatit i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 844 Kč, členský vklad do původní žalobkyně ve výši 1 Kč a odměnu předchůdkyni žalobkyně, která při uzavření Smlouvy vystupovala jako zprostředkovatel úvěru, ve výši 7 500 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 40 586Kč. 15. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 23. 7. 2021 tvrdí, že původní věřitelka dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. K prokázání tohoto svého tvrzení však doložila pouze žádost o úvěr, žádné další doklady. Soud však shledal posouzení úvěruschopnosti žalované původní věřitelkou jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že v žádosti o úvěr jsou uvedeny údaje o příjmech, které jsou však velmi vágně definovány jako jiný příjem a další příjem domácnosti a není tak vůbec zřejmé, co mají představovat. Stejně tak na straně výdajů je uvedena pouze částka 19 000 Kč + 504 Kč, avšak není vůbec zřejmé, z čeho se zejména částka 19 000 Kč skládá, konkrétně tedy např. kolik jsou náklady na bydlení, kolik na inkaso a kolik jsou náklady na jídlo. Soud také shledal vnitřní rozpornost v samotném formuláři, když žalovaná měla být na mateřské dovolené, avšak předložila výplatní pásky, nikoliv už pracovní smlouvu nebo doklad o výplatě dávek v mateřství. Ohledně bydlení pak žalovaná měla bydlet na základě nájemní smlouvy u rodičů, zároveň však ve vlastním bydlení. Tyto informace přitom soud považuje za naprosto rozporné a de facto nic neříkající. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by původní věřitelka vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Původní věřitelka převedla své pohledávky za žalovanou následně postoupila na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která je následně postoupila na předchůdkyni žalobkyně a ta následně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejích dodatků. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na žalobkyni informována dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze