7 C 131/2021-68 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 28 058 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 10. 9. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 28 058,18 Kč. Na základě smlouvy měl být úvěr nejpozději splacen dne 10. 4. 2020. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]). Po prověření úvěruschopnosti žalovaného byl úvěr žalovanému poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s tím, že platby úvěru byly identifikovány variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána dne 3. 8. 2020 předžalobní upomínka prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 10. 9. 2019 vyplývá, že tato měla být uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. Úvěr měl být poskytnut dne 10. 9. 2019, až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč, s úrokovou sazbou 10,50 % a RPSN ve výši 231,39 %. Tato listina není žalovaným podepsána. 5. Dále žalobkyně předložila Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelskému úvěru poskytnutému spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice a Standardní informace o spotřebitelském úvěru opět s absentujícím podpisem žalovaného. 6. Z dokumentu Platební informace vyplývá, že tento byl jednostranně vyhotoven společností [právnická osoba], s uvedením částky k úhradě, dlužné částky k úhradě, splatností a přehledu transakcí od 8. 12. 2019 do 10. 4. 2020. 7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] a připojeného seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 8. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. 9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Dále byl ze strany žalobkyně předložen podací lístek z téhož dne, z něhož vyplývá, že byla žalovanému zaslána písemnost ze strany právního zástupce žalobkyně. 10. [právnická osoba] ze dne 25. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem osobního účtu č. [bankovní účet]. 11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni; žalovaný je majitelem osobního účtu č. [bankovní účet]. 12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud vzal za prokázanou pouze skutečnost, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku). Soud vzal dále za prokázané, že žalovaný je majitelem osobního účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 10. 9. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 10. 4. 2020. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 10. 9. 2019. Žalobkyně však řádně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet č. [bankovní účet]. K prokázání této skutečnosti žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o. s. ř.). Soud neshledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně ani plněním bez právního důvodu, kterým by se žalovaný bezdůvodně obohatil (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), když žalobkyně neprokázala své tvrzení, že byla žalovanému žalovaná částka na shora uvedený osobní účet žalovaného poskytnuta. Také v tomto případě, se žalobkyně svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o. s. ř.) 16. Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku zamítnout. 17. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšného žalovaného podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, a žádné náklady na jeho straně ze spisového materiálu ani nevyplývají, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.