7 C 259/2021-95 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 3. 2021 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 19 527,99 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že dne 16. 10. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezhotovostně úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně spolu se smluveným úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Úroková sazba činila 14,40 % ročně. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 20. 10. 2019 předchůdkyně žalobkyně dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 17 142,99 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 385 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 1 04,15 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 57,28 Kč. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, kdy žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužná částka nebyla dosud uhrazena. 2. V podání došlém soudu dne 5. 1. 2022 žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že při schvalování úvěrů vycházela předchůdkyně žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným. Dále žalobkyně prověřovala informace o žalovaném v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi Ministerstva vnitra ČR. V žádosti o úvěr ze dne 16. 10. 2018 žalovaný uvedl čistý měsíční příjem 25 257 Kč a celkový čistý měsíční příjem domácnosti 25 966 Kč. Příjem žalovaného byl porovnáván s jeho výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Žalovaný dále uvedl, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Z interních zdrojů předchůdkyně žalobkyně zjistila, že v době podání žádosti měl žalovaný vůči ní závazky ve výši měsíčních splátek 4 903,04 Kč. Z externích zdrojů bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádné další závazky. Žádost o úvěr ze dne 16. 10. 2018 předchůdkyně žalobkyně hodnotila individuálně, žádosti vyhověla a úvěr schválila. V podání došlém soudu dne 21. 3. 2022 žalobkyně shrnula dosavadní tvrzení a doplnila, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil pouze částku v celkové výši 4 826,50 Kč (7 x 689,50 Kč). 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy k jednání soudu nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Provedeným dokazováním byly soudem zjištěny následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne 16. 10. 2018 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr formou 40 pravidelných měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků ve výši měsíční splátky 689,50 Kč (včetně 57 Kč za pojištění). Roční úroková sazba byla stanovena v pevné výši 14,40 %. Žalobkyně dále předložila Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. října 2017. 6. Z vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývají bližší údaje ohledně předmětného úvěru (jako například výše úvěru, doba trvání, splátky, celková částka, kterou je třeba zaplatit, apod.). 7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 20. 10. 2019 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila s ohledem na neplnění povinností z předmětného úvěru tento úvěr č. [bankovní účet] za splatný ke dni 18. 10. 2019 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. 8. Z výpisů z úvěrového účtu č. [bankovní účet] byly zjištěny pohyby na účtu a historie plateb s tím, že z výpisu ze dne 20. 8. 2020 vyplynulo, že celkový dluh na jistině úvěru činí 17 142,99 Kč, na smluvním úroku 1 049,15 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 1 261,10 Kč, na úroku z prodlení z úroku 93,80 Kč a na poplatcích, pojištění a pokutách 2 385 Kč. 9. Z Platební historie ke smlouvě [číslo] z 21. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný provedl na úvěrový účet 7 plateb ve výši 689,50 Kč, celkem tedy na úvěr uhradil 4 826,50 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], dohody ze dne [datum] a přílohy č. 1 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2020 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. 12. Z výzvy k plnění ze dne 10. 11. 2020 a poštovního podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal před pováním žaloby žalovanému výzvu s upozorněním, že je v prodlení se splácením dluhu z předmětného úvěru. 13. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel dne 16. 10. 2018 s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpal bezhotovostně 20 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 14,40 % ročně v pravidelných 40 měsíčních splátkách ve výši 689,50 Kč. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními prohlásila úvěr za splatný ke dni 20. 10. 2020. Žalovaný žalobkyni vrátil 4 826,50 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky. 14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 21. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 20 000 Kč, žalovaný vrátil pouze 4 826,50 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu o úvěru neplatnou z dále uvedených