7 C 28/2021-50 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 8 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou uzavřela dne 24. 8. 2018 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností do 23. 9. 2018. Žalovaná o úvěr zažádala prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalované byla dne 26. 5. 2020 zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně ani žalovaná se, ač řádně a včas předvolány, bez omluvy nedostavily, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z výpisu z účtu vyplývá, že dne 24. 8. 2018 byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částka 1 000 Kč. Ze sdělení od [právnická osoba] doručeného dne 24. 9. 2021 bylo zjištěno, že majitelkou účtu č. [bankovní účet] je žalovaná a dále že dne 24. 8. 2018 byla na tento účet připsána platba 8 000 Kč, zaslaná z účtu [právnická osoba] [právnická osoba] Z výpisů z bankovního účtu žalované vyplynulo, že měla v červenci 2018 a v srpnu 2018 měsíční příjem ve výši 12 952 Kč, resp. 13 993 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě této smlouvy byla před podáním žaloby mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba] [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovanou žalobkyni. Dále žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalované a listiny vyhotovené právní předchůdkyní žalobkyně, a to Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulku s blíže nespecifikovanými číselnými údaji, Rámcovou smlouvu o úvěru bez uvedení podpisu žalované, Jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] bez uvedení podpisu žalované, listinu označenou jako Profil uživatele obsahující osobní údaje žalované a fakturu [číslo] ze dne 24. 8. 2018 na částku 8 000 Kč se splatností 23. 9. 2018 vystavenou právní předchůdkyní žalobkyně na žalovanou. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) převedl dne 24. 8. 2018 na účet žalované částku 8 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 24. 8. 2018 částku 8 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 24. 8. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 23. 9. 2018. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 24. 8. 2018. Žalobkyně však řádně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z ní neplyne vůle žalované smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalované. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o. s. ř.). Soud shledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala, kdy vyzvala žalovanou k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, která se dostala do sféry dispozice žalované dne 6. 12. 2021, následující den, tj. 7. 12. 2021, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 8. 12. 2021 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku). 11. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 8 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 8. 12. 2021 do zaplacení a žalobě v této části výrokem I. rozsudku vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč nezbylo soudu než žalobu ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnout. 12. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná a má dle § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na poměrnou náhradu nákladů řízení vůči žalované. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal dva takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci samé – žaloba, předžalobní výzvu žalobkyně nepředložila) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 600 Kč (2 x 200 + 2 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o. s. ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 126 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 1 126 Kč (400 + 600 + 126). Žalobkyně byla úspěšná ohledně zaplacení 8 000 Kč s úroky z prodlení, jak jsou výše specifikovány, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí jistina s příslušenstvím na její straně celkem 8 057,75 Kč, žalovaná byla úspěšná ohledně zaplacení úroků z prodlení specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku, v kapitalizované výši k datu vyhlášení rozsudku činí celkem 2 309,92 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 10 367,67 Kč tak představuje úspěch žalobkyně 77,72 %, úspěch žalované 22,28 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobkyně má právo na úhradu 55,44