7 C 295/2021-79 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 4 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 20. 4. 2018 smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč se splatností do 20. 6. 2018. Žalovaný o úvěr zažádal prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]), peněžitá částka byla žalovanému poskytnuta bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet], a to po prověření platební schopnosti žalovaného. Původní věřitel (společnost [právnická osoba]) identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu, který byl určen jako rodné číslo žalovaného. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky do uvedeného data splatnosti nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána dne 2. 2. 2021 předžalobní upomínka prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 4. Z výpisu z účtu vyplynulo, že dne 20. 4. 2018 byla zaslána na bankovní účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částka 4 001 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 29. 9. 2021 bylo zjištěno, že majitelkou shora uvedeného účtu je [jméno] [příjmení], [datum narození], a že na tento účet byla dne 20. 4. 2018 připsána částka 4 000 Kč s tím, že platba byla zaslána z účtu společnosti [právnická osoba] Žalobkyně rovněž předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, přičemž tato není žalovaným podepsána. Dále žalobkyně předložila formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] (pod záštitou [právnická osoba]), vše rovněž s absentujícím podpisem žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky. Žalobkyně dále předložila předžalobní výzvu ze dne 2. 2. 2021, z níž je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby a téhož dne mu také oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Dále byl ze strany žalobkyně předložen podací lístek, z něhož je patrno, že dne 2. 2. 2021 byla žalovanému zaslána písemnost ze strany právního zástupce žalobkyně. 5. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) převedla dne 20. 4. 2018 na účet č. [bankovní účet] částku 4 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 20. 4. 2018 částku 4 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet] je [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 20. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do 20. 6. 2018. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru ze dne 20. 4. 2018. Žalobkyně však řádně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku (§ 2395 a násl. občanského zákoníku a § 1824 a násl. občanského zákoníku), právě o takovém obsahu, který tvrdí v žalobě, když z nich neplyne vůle žalovaného smlouvu uzavřít. Předložená smlouva o úvěru není opatřena podpisem žalovaného. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzeného uzavření předmětné smlouvy, když se svou neúčastí při jednání soudu vzdala možnosti být vyzvána k doplnění důkazů (§ 118a odst. 3 o. s. ř.). Soud neshledal plnění právní předchůdkyně žalobkyně na shora uvedený účet ani plněním bez právního důvodu, kterým by se žalovaný bezdůvodně obohatil (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku), když majitelem účtu, na který bylo plnění zasláno, není žalovaný. 10. Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudu než žalobu v celém rozsahu výrokem I. tohoto rozsudku zamítnout. 11. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě by ve věci úspěšného žalovaného podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náležela plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu nákladů řízení neuplatnil, a žádné náklady na jeho straně ze spisového materiálu ani nevyplývají, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.