7 C 311/2021-92 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit 110 767,12 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným shora. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 28. 11. 2019 byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem smlouva o poskytnutí úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 29. 11. 2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 58,34 % ročně v 60 měsíčních splátkách po 4 180 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje prosincem roku 2019. Žalobkyně před poskytnutím úvěru důkladně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy prověřovala doklady a informace získané od žalovaného, zejména se jednalo o doklady o příjmech, prohlášení žalovaného. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, rovněž v insolvenčním rejstříku a prověřením zaměstnavatele. Na žádost žalovaného došlo k bezúplatnému odložení 3 splátek z důvodu jeho pracovní neschopnosti. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, když do data zesplatnění celého úvěru uhradil pouze 25 080 Kč (4 180 Kč x 6 splátek). V souladu s uzavřenou smlouvou došlo k datu 26. 11. 2020 k zesplatnění celého úvěru. K tomuto dni činila dlužná jistina a dlužné úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru vše v celkové výši 90 884, 26 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč, kdy mezi stranami byla pro případ prodlení se splátkou delší než 30 dnů sjednána smluvní pokuta (tedy 2 x 499 Kč za každé prodlení). Žalobkyně rovněž požaduje náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč (dle smlouvy žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy 4 x 200 Kč). Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu z dlužné jistiny úvěru ve výši 0,1 % denně, a to počínaje dnem 28. 11. 2020 do data vyhotovení žaloby, tedy v celkové výši 18 085,12 Kč. Žalobkyně rovněž nárokuje úrok za poskytnutí úvěru ve výši 58,34 % z částky odpovídající zbývající dlužné půdní jistině. Žalovaný shora uvedené částky žalobkyni neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. V podání ze dne 17. 12. 2021 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru, jehož zaplacení se v projednávané věci domáhá, s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných z dostupných registrů, konkrétně výpisů z databáze SOLUS a NRKI, hodnocení klienta a prohlášení klienta, dále z dokladů o příjmech žalovaného, z nichž je patrné, že celkový čistý měsíční příjem žalovaného činil 16 900 Kč a celkové měsíční náklady žalovaného činily 8 860 Kč. Z podkladů bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení činí 7 040 Kč (po odečtení tisícikorunové rezervy). Na základě shora uvedených údajů byl proveden tzv. scoring klienta, jenž byl podkladem pro rozhodnutí o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalobkyně vycházela z formuláře hodnocení klienta, když provedla analýzu bonity žalovaného, dále byly zjišťovány informace týkající se stavu žalovaného, zaměstnání, vzdělání. Ve formuláři hodnocení klienta byly výdaje pečlivě zkoumány a byl to žalovaný, kdo byl povinen uvést jednotlivé výdaje. Dále žalobkyně doložila kopii občanského průkazu žalovaného, výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI), výpis z registru SOLUS, pracovní smlouvu včetně její změny, dvě výplatní pásky a částečné výpisy z bankovního účtu. Při posouzení výdajů žalovaného žalobkyně vycházela zejména z údajů poskytnutých žalovaným, které žalovaný svým podpisem potvrdil v kartě hodnocení klienta. Žalobkyně považovala uvedené zkoumání úvěruschopnosti za zcela dostačující, kdy po zhodnocení výše uvedených dokumentů, v jejich vzájemném souladu, a po porovnání příjmů a výdajů, bylo prokázáno, že bylo možno poskytnout úvěr ve sjednané výši, a to i na základě interního scoringu provedeného žalobkyní. 3. Žalobkyně při jednání soudu i přes poučení dle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve smyslu nutnosti doplnit důkazy, uvedla, že jinými důkazy, než které již doložila, v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nedisponuje. 4. Žalovaný se ve věci vyjádřil na jednání soudu, kdy uvedl, že mu byla ze strany žalobkyně vyplacena částka 81 000 Kč, stejně tak nerozporoval jím uhrazenou částku ve výši 25 080 Kč. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyni dokládal pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky, již si nevybavil, zda žalobkyně zkoumala i jeho výpis z bankovního účtu. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 11. 2019 uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní bylo soudem zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit celkem 250 800 Kč, a to v 60 měsíčních splátkách po 4 180 Kč. Úroková sazba činila 58,34 % ročně. Z předsmluvního formuláře a prohlášení klienta podepsaných žalovaným stejného dne vyplynulo, že žalovaný obdržel uvedené informace o poskytovaném úvěru. 6. Z dokladu o vyplacení úvěru z elektronického výpisu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 29. 11. 2019 byla na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě odeslána částka 81 000 Kč. 7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 2. 12. 2019 vyplynulo, že žalobkyně oznámila žalovanému, že schvaluje poskytnutí úvěru za podmínek uvedených ve smlouvě o úvěru. Přílohou oznámení byl splátkový kalendář. 8. Z listiny označené jako karta klienta ze dne 14. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně specifikovala předmětnou úvěrovou smlouvu, zaznamenala kontaktní informace týkající se žalovaného a adresu jeho zaměstnavatele. 9. Z listiny označené jako hodnocení klienta vyplývá, že jakožto pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného je uvedena částka 16 900 Kč (ze zaměstnání). Mezi výdaji je v kolonce životní minimum uvedena částka 3 410 Kč, splátky (úvěry, zápůjčky, leasing, výživné, hypotéky, apod.) činí 500 Kč, splátky [právnická osoba] pak 3 450 Kč, náklady na bydlení činí 1 500 Kč, celkem tedy výdaje dosahují částky 8 860 Kč, v kolonce rezerva je uvedena částka 1 000 Kč, přičemž další výdaje žalovaného jsou nulové (a to např. druhá osoba v domácnosti, spoření, ostatní výdaje (doprava, kurzy, záliby, apod.). Dále je zde uvedeno, že žalovaný má výuční list, je zaměstnán u společnosti [právnická osoba], je svobodný, bydlí ve vlastním. Ve výpisu registru SOLUS je uvedeno, že žalovaný nemá žádnou dlužnou splátku ani dlužnou částku po splatnosti. Z tabulky hodnocení klienta (NRKI) vyplynulo, že žalovaný dosáhl kódu příznaku 200, kdy klientova smlouva je hodnocena jakožto vyšší riziko, úvěr je limitován výší částky nebo zamítán. 10. Z pracovní smlouvy včetně jejího dodatku vyplývá, že žalovaný nastoupil do práce dne 24. 7. 2019 jako dělník ve výrobě u společnosti [právnická osoba], dne 23. 10. 2019 došlo ke změně pracovní smlouvy, kdy pracovní poměr byl změněn na dobu neurčitou. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc říjen 2019 vyplývá, že čistá měsíční mzda žalovaného za shora uvedené období činila 17 271 Kč. Za měsíc září 2019 činil čistý měsíční příjem žalovaného 16 553 Kč. 11. Z detailu účtu – bezhotovostního příjmu žalovaného u společnosti [právnická osoba] vyplývá, že dne 15. 10. 2019 obdržel žalovaný na účet částku 16 553 Kč od svého zaměstnavatele. Z detailu účtu – bezhotovostního příjmu žalovaného u společnosti [právnická osoba] vyplývá, že dne 15. 11. 2019 obdržel žalovaný na účet částku 17 271 Kč od svého zaměstnavatele. Bližší údaje o konkrétních pohybech na shora uvedeném účtu nejsou uvedeny. 12. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného ČNB vyplynulo, že žalobkyně je v tomto registru evidována. 13. Z žádosti o úpravu splátkového kalendáře ze dne 12. 3. 2020 vyplývá, že žalovaný požádal o odklad tří splátek z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti a přiložil ambulantní zprávu. Z potvrzení o odložení splátek ze dne 16. 3. 2020 a upraveného splátkového kalendáře vyplývá, že žádosti žalovaného bylo vyhověno a splatnost tři splátek byla odložena o tři měsíce. 14. Z výzev k zaplacení ze dne 24. 2. 2020, dne 22. 9. 2020, dne 23. 10. 2020 a dne 23. 11. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. 15. Z oznámení ze dne 26. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že s ohledem na jeho prodlení s plněním povinností z předmětné úvěrové smlouvy tuto zesplatňuje a požaduje okamžité zaplacení celého dluhu. 16. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu z předmětné smlouvy s výstrahou jeho soudního vymáhání. Z poštovního podacího archu vyplývá, že tato výzva byla žalovanému před podáním žaloby odeslána, a to dne 26. 5. 2021. 17. Žalobkyně rovněž