7 C 329/2021-61 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení shora specifikovanými. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 23. 11. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 20 000 Kč tak, že 18 000 Kč bylo převedeno na účet žalovaného a 2 000 Kč na účet zprostředkovatele, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 21,81 % ročně, a to ve 40 měsíčních splátkách po 700 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení, prohlásila žalobkyně ke dni 30. 6. 2021 celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 5 785 Kč, dluhu na splátkách ve výši 2 200 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, smluvní pokuty za opožděné splátky ve výši 2 994 Kč (6 x 499 Kč) a smluvní pokuty ve výši 295 Kč (0,1 % denně z částky 7 985 Kč od 1. 7. 2021 do 6. 8. 2021). 2. V podání došlém soudu dne 3. 1. 2022 žalobkyně na výzvu soudu uvedla, že před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných od žalovaného a prokázaných předloženými doklady, a to výplatními páskami za dva měsíce 9/ 2018 a 10/ 2018 z pracovního poměru u zaměstnavatele [právnická osoba] žalovaný byl dále prověřen v rámci databází centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku. Žalobkyně dále prověřila údaje od žalovaného i telefonicky, kdy výše průměrné čisté mzdy od zaměstnavatele byla zjištěna v částce 23 000 Kč. Při posouzení nákladů na bydlení bylo vycházeno z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, dále byla zohledněna výši životního minima na jednotlivce a průměrné výdaje obyvatelstva v roce 2016 dle statistik ČSÚ. Žalovaný ke dni uzavření smlouvy neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný byl vyhodnocen jako způsobilý splácet úvěr ve výši 20 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 700 Kč, když žalovanému měsíčně zbývala k úhradě ostatních závazků částka 7 090 Kč, resp. 7 154 Kč. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tuto dne [datum] uzavřeli žalovaný spolu se žalobkyní (zastoupenou zprostředkovatelem [jméno] [příjmení], [IČO]). Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč na zde uvedený účet žalovaného ([bankovní účet]) a 2 000 Kč na účet zprostředkovatele. Žalovaný se naproti tomu zavázal vrátit žalobkyni 28 000 Kč spolu s úroky ve výši 21,8 % ročně, a to ve 40 měsíčních splátkách po 700 Kč splatných do každého 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Dále žalobkyně doložila listinu Příloha č. 1 Úvěrové podmínky. Z přiloženého splátkového kalendáře vyplývá, která část splátky připadá na jistinu a která na úrok. Z listiny nazvané formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (příloha č. 2) soud zjistil, že jsou zde shrnuty hlavní parametry smlouvy, jako jsou podmínky čerpání, úrok, RPSN, smluvní pokuty atp. 6. Z potvrzení o provedení platby [právnická osoba] soud zjistil, že dne 27. 11. 2018 bylo z účtu žalobkyně převedeno na účet žalovaného ([bankovní účet]) 18 000 Kč. 7. Z potvrzení o provedení platby [právnická osoba] soud zjistil, že dne 27. 11. 2018 bylo z účtu žalobkyně převedeno na účet zprostředkovatele [jméno] [příjmení] ([bankovní účet]) 2 000 Kč. 8. Z listiny nazvané bonita smlouvy soud zjistil, že žalobkyně od žalovaného eviduje úhrady v celkové výši 19 500 Kč. 9. Z dopisu ze dne 30. 6. 2021 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně oznamoval žalovanému, že jelikož je v prodlení se splátkou delším než dva měsíce, došlo k zesplatnění smlouvy s tím, že pokud žalovaný do deseti dnů nezaplatí 7 985 Kč, smluvní pokutu 9 481 Kč a náklady na upomínání ve výši 200 Kč, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku plyne, že tento dopis byl žalovanému odeslán téhož dne. 10. Z listiny nazvané posouzení smlouvy o zprostředkovatelském úvěru soud zjistil, že zde žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného ve výši 23 000 Kč a na výdajové stránce počítala s výdaji ve výši 5 000 Kč + 2 400 Kč, resp. s normativními náklady na bydlení ve výši 5 036 Kč, životním minimem ve výši 3 410 Kč a nezabavitelnou částkou 5 631 Kč. 11. Z přiložených výpisů z insolvenčního rejstříku a centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaný zde žalovaný neměl ke dni 23. 11. 2018, resp. 27. 11. 2018 žádné záznamy. 12. Z přiložené statistiky rodinných účtů, výdajů na konečnou spotřebu domácností, výše normativních nákladů na bydlení a životního minima soud zjistil, že zde uvedené údaje odpovídají žalobkyní vyplněné tabulce v listině posouzení smlouvy o zprostředkovatelském úvěru. 13. Z listiny nazvané závazky spotřebitele – čestné prohlášení soud zjistil, že zde žalovaný prohlásil, že má závazek vůči [právnická osoba] ve výši 96 000 Kč, kdy zbývá doplatit 30 000 Kč a měsíční splátka činí 2 400 Kč. 14. Z listiny nazvané Výdaje a příjmy spotřebitele – čestné prohlášení soud z části výdaje spotřebitele zjistil, že zde žalovaný čestně prohlásil, že má výdaje na bydlení 5 000 Kč, jiné výdaje 4 000 Kč, výdaje na pojištění spoření 400 Kč a ostatní závazky 2 400 Kč, a dále, že je rozvedený a bezdětný; a z části příjmy spotřebitele soud zjistil, že žalovaný čestně prohlásil, že má měsíční příjmy ve výši 23 000 Kč. 15. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že za září 2018 měl žalovaný čistý příjem ve výši 23 081 Kč; za říjen 2018 měl žalovaný čistý příjem 24 616 Kč. 16. Z dopisu ze dne 30. 5. 2021 soud zjistil, že se jedná o upomínku adresovanou žalovanému, kde je upozorňován na neuhrazené splátky. Z čestného prohlášení ze dne 30. 5. 2021 a seznamu odeslaných upomínek plyne, že tento dopis byl žalovanému odeslán téhož dne. 17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 11. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 20 000 Kč tak, že 18 000 Kč bylo převedeno na účet žalovaného a 2 000 Kč na účet zprostředkovatele, žalovaný se tuto částku spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v částce 700 Kč měsíčně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, ke dni 30. 6. 2021 došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku ve výši 19 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku a výzvu k zaplacení. Žalovaný již ničeho neuhradil. 18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 20. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 23. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud