8 C 114/2022-35 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 10 085 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7.1.2021 do zaplacení. V odůvodnění uvedl, že účastníci řízení uzavřeli dne 7.12.2020 smlouvu o spotřebitelskému úvěru. Žalovaný na základě smlouvy obdržel bezhotovostně 8 000 Kč se tyto zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 085 Kč do 6.1.2021. Z výpisu o úspěšném posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývá, že úvěr byl poskytnut v souladu se schváleným kreditním rámcem, který odpovídá disponibilnímu příjmu domácnosti žalovaného. Žalovaný dluh nesplatil ani částečně, a to i přes zaslání předžalobní upomínky žalobce. 2. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z listiny označené jako Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] vyplynulo, že v této jsou zaznamenány údaje o žalovaném s tím, že tento žije ve společné domácnosti s další osobou, jeho měsíční výdaje činí 5 500 Kč, jeho příjmy pak činí 20 500 Kč měsíčně. Dále je zde uvedeno, že vypočítané minimální výdaje činí 6 125 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného vyplynulo, že v době od 11.11.2019 do 15.11.2019 tento obsahoval jen záporné položky v rozsahu 7 162 Kč (většina položek má adresáta [webová adresa]), kladnou položkou pak bylo 7 500 Kč a 5 000 Kč od [právnická osoba], s.r.o. Z potvrzení o platbě ze dne 7.12.2020 vyplynulo, že žalobce na shora uvedený účet žalovaného převedl 8 000 Kč. Žalobce rovněž předložil předžalobní výzvu, z níž je v kombinaci s rovněž doloženým poštovním archem zřejmé, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby písemností odeslanou dne 30.7.2021. Dále žalobce předložil soubor listin nepodepsaných žalovaným, a sice smlouvu o úvěru a související obchodní podmínky. Žalobce rovněž doložil rozsáhlý soubor listin nazvaný Metodika posuzování úvěruschopnosti, kde žalobce zaznamenal své interní mechanismy při dané činnosti. Žalobce dále rovněž doložil kopii občanského průkazu žalovaného a výplatní pásku, z níž je patrno, že mzda žalovaného v září 2020 činila 19 982 Kč. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce zaslal dne 7.12.2020 na bankovní účet žalovaného 8 000 Kč. Žalobce disponuje listinami shora specifikovanými. Dne 30.7.2021 žalobce odeslal žalovanému předžalobní upomínku. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce převedl na účet žalovaného 8 000 Kč, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán žádný právní titul k takovému úkonu. Pro úplnost je třeba zmínit, že i výpis z účtu prokazující zaslání výše uvedených částek mezi zmíněnými subjekty nevykazují přílišné formální obsahové kvality a soud přistoupil k výše uvedeným závěrům o jejich obsahu jen s přihlédnutím k naprosté procesní pasivitě žalovaného. Z žádného provedeného důkazu však ani při zohlednění této pasivity a při přihlédnutí k nerozporovaným tvrzením žalobce nevyplývá, že by žalovaný provedl jakýkoliv relevantní úkon směřující k uzavření smlouvy o úvěru s žalobcem tvrzeným obsahem. Bylo pouze prokázáno, že žalobce disponuje identifikačními údaji žalovaného a listinami shora uvedenými, aniž by bylo jakkoli doloženo, že tyto údaje právnímu předchůdci žalobce sdělil žalovaný a jakým způsobem. Nebylo tak nijak prokázáno, že by se smlouva doložená žalobcem dostala do sféry dispozice žalovaného a ten následně vyjádřil, ať již jakýmkoliv způsobem, vůli tuto smlouvu uzavřít. Skutečnosti nyní uvedené jsou dle názoru soudu pro takový závěr nedostatečné, svou neúčastí při jednání soudu se žalobce vzdal možnosti být vyzván k doplnění důkazů. Pokud pak bylo prokázáno pouze to, že žalobce uhradil žalovanému 8 000 Kč, je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobci vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaný byl tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalobce dle doložených důkazů žalovaného vyzval k úhradě dluhu nejdříve v předžalobní upomínce odeslané dne 30.7.2021. Tuto je třeba považovat dle § 573 občanského zákoníku za doručenou třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 4.8.2021, jelikož pak žalovaný bez zbytečného odkladu v následující den neplnil, je od dalšího následujícího dne s úhradou ze smlouvy v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). S ohledem na prodlení žalovaného má pak žalobce od shora uvedeného data rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S odkazem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl pouze v rozsahu uvedeném ve výroku č. I tohoto rozsudku a v rozsahu nad tento rámec žalobu zamítl. 7. Pro úplnost soud dále uvádí, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o SP (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval, tedy postupoval v souladu s § 86 odst. 1 zákona o SP, čemuž soud nepřisvědčil. Jedinou doloženou objektivní listinou je výplatní páska žalovaného za pouhý jeden měsíc. Výdaje nejsou doloženy nijak, přitom žalobce sám dokládal, že zkoumal bankovní účet žalovaného. Z doloženého fragmentu však spíše vyplývá opak, kdy žalovaný poměrně značnou část svého jediného doloženého příjmu investoval do hazardních her (oblast činnosti [právnická osoba] je obecně známa), a to během pouhých 4 dnů, a dále během tohoto období obdržel dvě další spotřebitelské půjčky (předmět podnikání [právnická osoba] s.r.o. je soudu znám z jeho činnosti). Pokud se jedná o osobní údaje uvedené ve Výpisu o posouzení úvěruschopnosti, tak není zřejmé, že je uvedl skutečně žalovaný. Zde uvedené výdaje ve výši 5 500 Kč jsou navíc s ohledem na obvyklé