9 C 142/2021-24 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 21.7.2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 28 925 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] to dne 26.8.2020 a 26.8.2020. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč se splatností do 19.9.2020, kdy žalovaný smlouvu uzavřel online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Žádost o půjčku byla následně schválena a žalovanému byla poskytnuta částka jistiny ve výši 25 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny pohledávky ve výši 3 925 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem ze dne 14.4.2021. Celková částka 30 717 Kč sestává z jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 642 Kč, smluvní pokuty v částce 3 925 Kč, dále žalobkyně požadovala náklady na upomínání v částce 150 Kč. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 5 217 Kč, představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 292 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 925 Kč. Žalovaný ny svůj dluh od podání žaloby uhradil žalobkyni částku ve výši 3 000 Kč (ve dnech 23.7.2021, 30.7.2021, 20.8.2021, 1.10.2021, 24.11.2021). Na základě toho vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 497,26 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 118,84 Kč a co do jistiny ve výši 1 127,90 Kč. Soud proto usnesením ze dne 17.12.2021 č.j. 9C 142/2021 – 20 v rozsahu zpětvzetí žaloby, zastavil. (§ 96 odst. 2 o.s.ř.). Usnesení nabylo právní moci dne 19.1.2022. 3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20.8.2020 a dne 26.8.2020 soud zjistil, že ji mezi sebou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit do 19.9.2020 v celkové výši 30 342 Kč. Z výpisu z běžného účtu žalovaného, vedeného u [právnická osoba] [číslo] soud zjistil, že dne 20.8.2020 žalobkyně zaslala žalovanému na uvedený účet částku 8 000 Kč a dne 26.8.2020 částku 17 000 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 3.10.2020 a 20.10.2020 a 31.10.2020 je zřejmé, e právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne 15.6.2021 a připojeného podacího lístku je zřejmé, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k plnění dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s výstrahou jeho soudního vymáhání. Žalobkyně rovněž předložila Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 29.3.2021 byla mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] jako postupitelem postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně dále předložila oznámení o postoupení pohledávek ze dne 14.4.2021 z něhož je zřejmé, že žalobkyně oznámila postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně [částka], žalobkyně disponuje identifikačními údaji žalovaného. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. 7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, kdy uvedená částka byla zaslána na účet žalovaného [číslo] ve 2 splátkách a to dne 20.8.2020 ve výši 8 000 Kč a dne 26.8.2020 ve výši 17 000 Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla dne 20.8.2020 a 26.8.2020 uzavřena smlouva o úvěru, na jejichž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Žalobkyně k prokázání těchto svých tvrzení označila a předložila soudu smlouvu o úvěru. Žalobkyně těmito předloženými listinnými důkazy prokázala, že by mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku). Soud proto žalobě vyhověl v částce 23 872,10 Kč (s přihlédnutím k částečnému zpětvzetí žaloby) a co do úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 25 000 Kč od 5.7.2021 do 20.8.2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 872,10 Kč od 21.8.2021 do 1.10.2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 372,10 Kč od 2.10.2021 do 24.11.2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 872,10 Kč od 25.11.2021 do zaplacení. 11. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobkyně pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 1 158 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal 4 takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a tři písemná podání ve věci samé – žaloba, předžalobní výzva a částečné zpětvzetí žaloby) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 400 Kč (4 x 300 + 4x100). Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. advokátu také náleží náhrada DPH v sazbě 21 % ze shora uvedené částky, ve výši 336 Kč, když soud ověřil, že advokát je plátcem DPH. Náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně tedy činí celkem 3 094 Kč (1 200 + 400 + 336+ 1 158). 12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v sou