16 C 234/2023-43 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 21.166,61 Kč s úrokem ve výši 2.293,05 Kč a 15% ročně z částky 21.166,61 Kč od 6.6.2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 2.257,92 Kč a 15% z částky 21.166,61 Kč od 6.6.2023 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o bankovních službách na základě, které vedl žalobce žalovanému běžný účet. Následně žalobce umožnil žalovanému čerpat finanční prostředky na běžném účtu do povoleného debetu v poskytnutém limitu za podmínek stanovených smlouvou o povoleném debetu. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovoleného debetu, který řádně neuhradil, ač k tomu byl žalobcem vyzván. Žalobce proto od smlouvy odstoupil a běžný účet žalovaného ke dni 19.9.2022 zrušil. Žalobce vyrovnal debetní zůstatek žalovaného a dlužnou částku vede na zvláštním účtu pohledávek. S ohledem na prodlení žalovaného byl žalobce oprávněn úročit nepovolený debet jak smluvním úrokem z nepovoleného debetu, tak úrokem z prodlení. Ke dni 5.6.2023 činí dlužná částka 25.717,58 Kč a skládá se z jistiny 21.166,61 Kč, smluvního úroku 2.293,50 Kč a úroku z prodlení 2.257,92 Kč. V podání ze dne 31.10.2023 žalobce doplnil, že na základě smlouvy o povoleném debetu ze dne 30.4.2021 umožnil žalobce žalovanému čerpat finanční prostředky do záporného zůstatku až do výše 5.000 Kč. Dne 13.9.2021 došlo k uzavření dodatku ke smlouvě, kterým byl zvednut limit kontokorentního úvěru až do výše 20.000 Kč. Možnost čerpání finančních prostředků do záporného zůstatku byla žalovanému umožněna ode dne 30.4.2021, když žalovaný tuto možnost opakovaně dlouhodobě využíval. Naposledy účet žalovaného vykazoval kladný zůstatek dne 1.4.2022, kdy měl na účtu finanční prostředky ve výši 44.77,40 Kč. Následně došlo na účtu žalovaného k zúčtování několika plateb ve prospěch a v neprospěch účtu, kdy ke dni 16.9.2022 činil debetní zůstatek na účtu žalovaného 21.166,61 Kč, kdy celý debetní zůstatek představuje jistinu pohledávky. V podání ze dne 31.10.2023 žalobce doplnil, že před uzavřením smlouvy o povoleném debetu ze dne 30.4.2021 respektive dodatku ze dne 13.9.2021 a poskytnutí kontokorentního úvěru až do výše 20.000 Kč posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr z bankovních, nebankovních a ostatních registrů a databází a z příjmů a výdajů žalovaného a demografických a statistických informací. Z úvěrových registrů žalobce zjistil, že žalovaný má mimo žalobce dluh s měsíční splátkou 1.028 Kč. U předmětné smlouvy žalovaný nebyl ani nikdy v minulosti v prodlení. Z interní databáze žalobce nezjistil o žalovaném žádné negativní informace. V registru SOLUS žalobce nezjistil o žalovaném žádné negativní informace. V insolvenčním rejstříku žalobce zjistil, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení její schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. V CEE žalobce zjistil, že proti žalovanému nebyla vedena žádná exekuce. Žalovaným předložený průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Následně žalobce přistoupil ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalovaného. Na základě čestného prohlášení o příjmu obsaženého v žádosti o úvěr ze dne 13.9.2021, žalovaný uvedl, že jeho příjem ze závislé činnosti je ve výši 35.000 Kč měsíčně. Pokud jde o výdaje žalobce posuzoval nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontoval je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Žalovaným uvedenou částku na bydlení porovnal s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu a započítal částku vyšší vyplývající ze statistických údajů. Žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, bezdětný. Žalovaný uvedl výdaje v celkové výši 15.723 Kč, která se skládá z ostatních výdajů a nákladů na pojištění ve výši 2.600 Kč, výdajů na bydlení 8.000 Kč a částky představující životní minimum 3.860 Kč, výdajů žalovaného za závazky u jiných poskytovatelů úvěrů ve výši 1.028 Kč a výdajů žalovaného na závazky u žalobce ve výši 235 Kč. Žalobce porovnal částku ověřených příjmů žalovaného s celkovou částkou ověřených pravidelných mandatorních výdajů a paušálních výdajů ve výši zákonného životního minima a zjistil, že po poskytnutí úvěru zůstane žalovanému 50% pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje, pročež úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy zcela zjevná. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst.3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Dne 2.7.2019 byla mezi žalovaným a žalobcem uzavřena smlouva o bankovních službách a smlouva o povoleném debetu. Strany se dohodly, že žalobce zřídí žalovanému běžný účet s možností přečerpání (povolený debet) ve výši 5.000 Kč. Povolený debet je splatný v poslední den doby čerpání. Při překročení celkové výše úvěru je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. V žádosti o zvýšení povoleného nezajištěného debetu ze dne 13.9.2021 žalovaný uvedl, že je svobodný, počet vyživovaných osob 0. Uvedl příjem ze závislé činnosti – 35.000 Kč. Výdaje domácnosti včetně výdajů spojených s bydlením - 8000 Kč, ostatní výdaje včetně pojištění, spoření a výživného – 2.600 Kč. Uvedl dluhy určené ke konsolidaci. Předložil prohlášení o zdravotním stavu. Dne 13.9.2021 byl mezi žalovaným a žalobcem uzavřen dodatek ke smlouvě o povoleném debetu, kde byla celková výše úvěru stanovena na částku 20.000 Kč. Dopisem ze dne 2.8.2022 žalobce vyzval žalovaného k okamžitému vyrovnání nepovoleného debetu ve výši 20.734,89 Kč (ke dni 2.8.2022). Dopisem ze dne 6.9.2022 žalobce odstoupil od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu. Odstoupení od smlouvy nabývá účinností ke dni doručení tohoto odstoupení. Dopisem ze dne 19.9.2022 žalobce oznámil žalovanému, že účet byl ke dni 19.9.2022 zrušen sdělila mu, že pohledávka ve výši 21.166,61 Kč byla převedena na účet pohledávek. Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 18.5.2023 k uhrazení pohledávky ve výši 25.400,07 Kč. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 2.7.2019 smlouvu o poskytování bankovních služeb a smlouvu o povoleném debetu, kdy limit byl stanoven do výše 5.000 Kč. Dne 13.9.2021 účastníci uzavřeli dodatek ke smlouvě o povoleném debetu, kde byl limit stanoven do výše 20.000 Kč. Na základě uzavřené úvěrové smlouvy čerpal žalovaný finanční prostředky, které mu žalobce poskytl. Protože se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, který neuhradil, žalobce dopisem ze dne 6.9.2022 od smlouvy odstoupil. Následně bylo žalovanému dopisem ze dne 19.9.2022 oznámeno, že účet byl zrušen a jeho dluh ve výši 21.166,61 Kč byl převeden na účet pohledávek. Dle § 2662 o.z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2644 může majitel účtu s peněžními prostředky na účtu nakládat ujednaným způsobem. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běží