16 C 242/2022-16 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 13.875 Kč s úroky z prodlení, které specifikoval v žalobním návrhu. Svůj nárok opřel o skutečnost, že žalovaný na základě smlouvy o nájmu bytu [číslo] ze dne 1.3.2018 užíval byt [číslo] o velikosti [anonymizováno] v 4. NP domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. Byt se nachází v budově [adresa], která je zapsána na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] u [anonymizována čtyři slova], [územní celek] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou a byla prodloužena dodatkem [číslo] až do 31.8.2020. Účastníci uzavřeli dne 25.6.2020 dohodu o ukončení platnosti smlouvy o nájmu bytu ke dni 30.6.2020 a dne 25.6.2020 dohodu o splátkách (žalovaný se zavázal uhradit nedoplatek v osmi splátkách). Žalovaný užíval byt do 30.6.2020, kdy byl byt předán majiteli. Žalobce vyúčtoval služby za rok 2019, kdy žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 5.034 Kč. Žalovaný vyúčtování převzal a nedoplatek ve lhůtě splatnosti (do 31.7.2020) nezaplatil. Žalovaný dále neuhradil nájemné a služby za měsíce květen 2020 (částku 3.461 Kč splatnou k 31.5.2020) a červen 2020 (částku 3.461 Kč splatnou k 30.6.2020). Žalobce vyúčtoval služby za rok 2020, kdy žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1.919 Kč. Žalovaný vyúčtování převzal a nedoplatek ve lhůtě splatnosti (do 31.7.2021) nezaplatil. Žalovaný dluží celkem částku 13.875 Kč (nedoplatek služeb za rok 2019 ve výši 5.034 Kč, nájemné za měsíce květen a červen 2020 a nedoplatek za služby za rok 2020 ve výši 1.919 Kč. Žalovaný nedodržel dohodu o splátkách ze dne 25.6.2020 a neuhradil žádnou splátku. Žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzýval dopisy ze dne 10.9.200, 15.1.2021, 22.11.2021 a 7.1.2022. Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena. Žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě dané soudem nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že účastníci dle § 101 odst. 4 o.s.ř. vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání Soud provedl důkaz smlouvou o pronájmu bytu [číslo] ze dne 1.3.2018, evidenčním listem nájemníka, dodatkem [číslo] [rok], evidenčním listem nájemníka, a dodatkem [číslo] [rok], vyúčtováním služeb za rok 2019 a vyúčtováním služeb za rok 2020, přehledem předpisů a plateb, dohodou o ukončení smlouvy o nájmu bytu ze dne 25.6.2020, dohodou o splátkách ze dne 25.6.2020, výzvami k zaplacení ze dne 10.9.200, 15.1.2021, 10.11.2021 a 7.1.2022. Z těchto důkazů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že žalovanému vzniklo právo nájmu k bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] v domě na adrese [adresa] v [obec] na dobu určitou do 28.2.2019, kdy byt je ve vlastnictví žalobce. Podle smlouvy a evidenčního listu měl žalovaný povinnost platit nájemné (2.265 Kč) a zálohy na služby v celkové výši 3.211 Kč měsíčně (evidenční list je žalovaným podepsaný). Podle dodatků došlo k prodloužení nájmu do 29.2.2020 a do 31.8.2020. Podle evidenčního listu měl žalovaný od 11/ 2019 povinnost platit nájemné (2.265 Kč) a zálohy na služby v celkové výši 3.461 Kč měsíčně (evidenční list je žalovaným podepsaný). Nájemní vztah žalovaného zanikl ke dni 30.6.2020 dohodou podepsanou účastníky dne 25.6.2020. Žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy na služby za měsíce květen a červen 2020. Podle vyúčtování služeb za rok 2019 činily náklady na služby 15.433,87 Kč, na zálohách byla zaplacena částka 10.400 Kč a žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 5.034 Kč. Žalovaný vyúčtování převzal. Podle vyúčtování služeb za rok 2020 činily náklady na služby 8.369,26 Kč, na zálohách byla zaplacena částka 6.450 Kč a žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1.919 Kč. Žalovaný vyúčtování převzal. 20.967,20 Kč. Dne 25.6.2020 uzavřeli účastníci dohodu o splátkách, podle které žalovaný převzal vyúčtování služeb za rok 2019, podle kterého mu vznikl nedoplatek ve výši 5.034 Kč, který je povinen zaplatit do 31.3.2020 spolu s s nedoplatkem na nájemném ve výši 2 x 3.461 Kč (za měsíce květen a červen 2020). Celkovou částku ve výši 11.956 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 7 měsíčních splátkách po 1.500 Kč počínaje srpnem 2020. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žalovanému vzniklo právo nájmu k předmětnému bytu, jehož majitelem je žalobce. Jako nájemce měl žalovaný dle ust. § 2217 odst. 1 o.z. povinnost platit nájemné a zálohy na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu (§ 4 odst.1 zák.č.67/2013Sb.). Tato povinnost vzniká se vznikem nájmu a zaniká zánikem nájemního práva způsobem uvedeným v zákoně. Žalovaný tuto svou povinnost řádně a včas neplnil a vznikl mu tak dluh za nájemné a za služby spojené s užíváním bytu. Dle evidenčního listu činí dluh na nájemném za měsíce květen a červen 2020 6.922 Kč (2 měsíce x 3.461 Kč) a dluh na službách dle předloženého vyúčtování za rok 2019 ve výši 5.034 Kč a za rok 2020 ve výši 1.919 Kč, celkem 13.875 Kč. Soud dospěl k závěru, že byla prokázána existence právního vztahu mezi účastníky, kdy mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva a žalovaný tak měl povinnost platit nájemné a služby dle smlouvy. Protože žalovaný svou povinnost nesplnil, žaloba byla podána důvodně a soud žalobě v rozsahu požadovaném žalobcem vyhověl. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný nájemné a zálohy za služby ve lhůtě splatnosti (stanovené v nájemní smlouvě) neplatil a proto přísluší žalobci úrok z prodlení. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. Žalobce byl v řízení úspěšný a vzniklo mu dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a dvě náhrady v paušální výši (§ 151 odst. 3 o.s.ř.) za dva úkony (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015Sb. - výzva k plnění a podání žaloby) po 300 Kč (§ 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015Sb.) Celkem 1.400 Kč.