16 C 248/2023-42 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 92.299,66 Kč s úrokem ve výši 14.871,80 Kč a ve výši 15% ročně z částky 89.696,10 Kč od 20.6.2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3.099,29 Kč a ve výši 15% ročně z částky 92.299,66 Kč od 20.6.2023 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne 3.10.2022 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru. Podpisem úvěrové smlouvy se její nedílnou součástí staly úvěrové podmínky (uzavřením úvěrové smlouvy žalovaná stvrdila, že se s úvěrovými podmínkami seznámila, jejich ustanovení jsou jí srozumitelná, považuje je za dostatečně určitá a souhlasí s nimi). Před uzavřením smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci kreditního skóre posoudili příjmovou a výdajovou stránku žalované. Sjednaný úvěrový rámec činila částka 90.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách (ve výši 2,93% z výše sjednaného úvěrového rámce). V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku 90.500 Kč a uhradila celkem částku 2.635 Kč. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobce využil své oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 15.3.2023. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení celého úvěru dopisem ze dne 15.3.2023. Žalovaná byla vyzvána k úhradě celého dluhu v rámci předžalobní výzvy k plnění. I přes výzvy žalobce žalovaná neuhradila po zesplatnění úvěru na svůj dluh žádnou částku. Žalobce eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 92.299,66 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 89.696,10 Kč, poplatků za pojištění ve výši 703,56 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč a příslušenství pohledávky. V podání ze dne 13.9.2023 žalobce uvedl, že žalobce zjišťuje kreditní skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Posuzuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku, dále přezkoumává klientské informace o proměnných jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Prostřednictvím výpočtu MLS (měsíční splátka) žalobce ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru. MLS je vypočítávána vždy jak na žadatele, tak na domácnost žadatele. Úvěrovou kartu vč. rozpisu výpočtu MLS žalobce předkládá. Žalobce kontroluje klienta v externích registrech (SOLUS a NRKI, CEE, ISIR). V registru NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, CEE a ISIR – v registru nenalezen. Z výpisu z bankovního účtu žalované žalobce prověřil příjmy a výdaje žalované. K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm.a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Z úvěrové karty vyplněné žalobcem soud zjistil, že u žalované je uvedeno: svobodná, druh bydlení – u rodičů, počet dětí 0. Zdroj příjmu – zaměstnanec, výše příjmu 21.500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti – 25.000 Kč a měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 18.500 Kč. Žalovaná byla ověřována v registru MVCR, CEE, KAMALI, ISIR (nenalezen), NRKI, SOLUS. U MLS klienta žalobce počítal s životním minimem dospělých členů domácnosti – 4.250 Kč, splátky jiným společnostem – 9.824 Kč. U MLS domácnosti žalobce počítal s minimálními výdaji na bydlení – 10.932 Kč, životní minimum členů domácnosti – 8.090 Kč. Žalovaná předložila svůj občanský průkaz. Z výpisu z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1.9.2022 do 30.9.2022 soud zjistil, že počáteční zůstatek činila částka - 9.550,51 Kč a konečný zůstatek částka – 9.718,19 Kč. Příjem od zaměstnavatele činila částka 17.145 Kč. Žalovaná získala dne 1.9.2022 půjčku od [právnická osoba] ve výši 2.330 Kč a dne 5.9.2022 částku 1.240 Kč. Dne 13.9.2022 byla žalované na účet připsána půjčka ve výši 50.000 Kč od [právnická osoba] Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 3.10.2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou. Žalovaná získala bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 60.000 Kč. Strany si dohodly roční úrokovou sazbu ve výši 25,9%, RPSN 29,21% a výši měsíční splátky 2,928% z úvěrového rámce, tj. 1.913 Kč. Žalovaná, kromě svých osobních údajů, ve smlouvě uvedla, že je svobodná, počet dětí 0, druh bydlení – u rodičů, zdroj příjmů zaměstnanec, čistý měsíční příjem 21.500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25.000 Kč. Podle výpisu proplacení smlouvy byla dne 4.10.2022 proplacena částka 60.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Z interního přehledu plateb žalobce soud zjistil, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a splácela. Žalovaná celkem vyčerpal částku 90.500 Kč a ve splátkách uhradila celkem částku 2.635 Kč (dne28.11. 2022 částku 2.635 Kč). V dopise ze dne 15.3.2023 žalobce vyzval žalovanou v důsledku jejího prodlení ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy. Vyzval ji k zaplacení dlužné částky ve výši 101.234,74 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 13.4.2023 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k uhrazení částky 103.646,25 Kč do 7 dnů. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Na základě výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě smlouvy vyčerpala celkem částku 90.500 Kč. Žalovaná svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách řádně a včas neplnila a z toho důvodu žalobce dopisem ze dne 15.3.2023 čerpaný úvěr zesplatnil. Úvěr se tak stal splatný ke dni 15.3.2023. Žalovaná zaplatil celkem částku 2.635 Kč. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměř