16 C 357/2022-40 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 31.027,39 Kč s úrokem ve výši 6.171,32 Kč a ve výši 11,75% ročně z částky 28.370,03 Kč od 7.6.2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1.382,85 Kč a ve výši 11,75% ročně z částky 28.370,03 Kč od 7.6.2022 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že účastníci uzavřeli dne 29.5.2018 smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 41.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 11,75% ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splatných splátek a žalobce úvěr ke dni 2.2.2022 zesplatnil. O zesplatnění byla žalovaná informována výzvou k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka k 6.6.2022 činí 38.581,56 Kč a skládá se z jistiny 28.370,03 Kč, poplatků ve výši 2.657,36 Kč, smluvního úroku ve výši 6.171,32 Kč a úroku z prodlení ve výši 1.382,82 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. V podání ze dne 19.3.2023 žalobce doplnil, že při posouzení úvěruschopnosti vychází zejména z informací, které si sám aktivně zjišťuje a ověřuje ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, dostupných veřejně a především i neveřejných. Žalobce prověřil výši závazků a platební morálku žalované nejdříve z databází a dalších informačních zdrojů nezávislých na žalované. V BRKI a NRKI žalobce zjistil, že žalovaná neměla v době nahlížení do registru poskytnuty žádné úvěry od jiných poskytovatelů úvěru, u žalované nebyl evidován žádný negativní záznam. V registru SOLUS žalobce nezjistil o žalované žádné negativní informace. V interní databázi žalobce žalobce nezjistil o žalované žádné negativní informace. V insolvenčním rejstříku žalobce zjistil, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení, jehož důsledkem by bylo ztížení její schopnosti splácet závazky, omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. V CEE žalobce zjistil, že proti žalované nebyla vedena žádná exekuce. Žalovanou předložený průkaz totožnosti nebyl evidován v databázi neplatných dokladů. Následně žalobce přistoupil ke komplexnímu vyhodnocení aktuální finanční situace žalované. Na základě potvrzení o výši příjmu ze dne 3.5.2018 zaměstnavatel žalované uvedl průměrnou výši čistého měsíčního příjmu z pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou za období od 3.1.2018 do 3.5.2018 ve výši 10.268 Kč. Pokud jde o výdaje žalobce posuzoval nejen výdaje sdělené žalovanou, ale konfrontoval je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a částkami vycházejícími ze statistických dat. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla náklady na bydlení 2.000 Kč a ostatní výdaje 200 Kč. Žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel z výdajů žalované v celkové výši 7.700 Kč, která se skládá z ostatních výdajů 200 Kč a z výdajů na bydlení ve výši 4.090 Kč a částky představující životní minimum ve výši 3.410 Kč. Ohledně výdajů na bydlení, žalobce porovnal částku uvedenou žalovanou se statistickými údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, a to podle typu bydlení. Žalovaná dále uvedla, že je svobodná, bezdětná (bez vyživovacích povinností) a potvrdila, že údaje uvedené v žádosti jsou pravdivé a úplné. Žalobce porovnal částku ověřených příjmů žalované ve výši 10.268 Kč s pravidelnými výdaji žalované 7.770 Kč, přičemž rozdíl činil 2.568 Kč (ve skutečnosti 2.498 Kč), což představovalo 25% pravidelných příjmů žalované ze mzdy. Žalobce zjistil, že po poskytnutí úvěru zůstane žalované 15% pravidelných příjmů, pročež úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy zcela zjevná. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem částku 36.871,54 Kč (splátky jistiny a smluvní úrok celkem 32.433,90 Kč a splátky poplatků 4.437,64 Kč). K jednání soudu se právní zástupce žalobce omluvil. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalované byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavila a ani svou nepřítomnost neomluvila. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v její nepřítomnosti. <b>Soud má za prokázané tyto skutečnosti:</b> Z listiny označené jako„ návrh na rozhodnutí o poskytnutí a generování kreditní informace“ soud zjistil, že podle zkoumání žalobce žalovaná není v defaultu, nemá účty v exekuci, není vedena v insolvenčním řízení, není po splatnosti u KB a její behaviorální rating je RC0, finanční situace 11. V žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 29.5.2018 žalovaná uvedla, že je svobodná, bytové poměry – ostatní. způsob bydlení v pronajatém domě/bytě, datum nastěhování 1.1.2016. Uvedla zaměstnavatele, poslední zaměstnání od 2017, příjem (měsíčně) 10.268 Kč. Počet vyživovaných dětí 0. Měsíční výdaje domácnosti: výdaje spojené s bydlením – 2.000 Kč, ostatní výdaje – 200 Kč. Podle potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 3.5.2018 činí průměrný čistý měsíční příjem za poslední 4 měsíce 10.268 Kč. Z příjmu nejsou prováděny srážky. Podle smlouvy o úvěru ze dne 29.5.2018 má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 41.000 Kč, kdy lhůta čerpání končí 15.6.2018. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních anuitních splátek (platba se skládá z jistiny a úroku) ve výši 1.002 Kč od 16.7.2018 vždy k 16. dni kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činí 20,50%, RPSN činí 22,51%. Celková částka splatná spotřebitelem činí 71.423,39 Kč Cena pojištění činí 41 Kč. Z interního účetního dokladu a historického výpisu má soud za prokázané, že žalobce poskytl žalované částku 41.000 Kč dne 29.5.2018. Z tvrzení žalobce a historického výpisu má soud za prokázané, že žalovaná uhradila celkem částku 36.871,54 Kč. Dopisem ze dne 15.12.2021 má soud za prokázané, že žalobce vzhledem k neplnění podmínek smlouvy o úvěru žalovanou naposledy vyzval k okamžitému splacení všech dlužných částek, které činí k 14.12.2021 11.754,89 Kč. V případě, že dlužná částka nebude uhrazena nejpozději do 2.2.2022, vyzývá žalobce žalovanou ke splacení celé úvěrové pohledávky. Splatnost celé pohledávky nastane dne 2.2.2022 a žalobce přistoupí k vymáhání pohledávky soudní cestou nebo k prodeji pohledávky třetí straně. Předžalobní upomínkou ze dne 15.3.2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovanou k úhradě dluhu ve výši 37.062,95 Kč do 22.3.2022. <b>Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:</b> Účastníci uzavřeli výše uvedenou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 41.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet. Částku ve výši 41.000 Kč čerpala žalovaná dne 29.5.2018. Protože žalovaná neplnila podmínky uzavřené smlouvy řádně a včas, žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou dopisem ze dne 15.12.2021 zesplatnil celý dluh najednou ke dni 2.2.2022. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/