21 C 155/2023-18 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13.12.2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku tohoto roszudku s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným došlo dne 19.2.2007 k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně spolu s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 8 352 Kč, to vše formou 53 týdenních splátek po 384 Kč. Žalovaný neplatil splátky řádně a včas (vrátil pouze čáýstku 7 190 Kč), čímž došlo k porušení závazku ze smlouvy a předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé dosud neuhrazené části dlužné částky, tedy částky na jitině 12 000 Kč a na poplatku 1 162 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 na žalobkyni. 2. Soud v daném případě nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 115a o.s.ř.). Usnesení zdejšího soudu ze dne 15.5.2023 č.j. 21 C 155/2023-15 obsahující výzvu k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno dne 22.5.2023 a žalovanému dne 7.7.2023. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Soud učinil tato skutková zjištění: 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 19.2.2007 plyne, že společnost [právnická osoba] uzavřela tohoto dne s žalovaným smlouvu, na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 352 Kč, a to formou 53týdenních splátek po 384 Kč. První splátka měla být zaplacena 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce byly smluvní podmínky, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky (čl. 8 Smluvních podmínek). Poslední splátka byla splatná dne 25.2.2008 a žalovaný vrátil předchůdkyni žalobkyně pouze částku 7 190 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015 včetně Přílohy č. 1 plyne, že předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne 25.6.2015 byla tato skutečnost oznámena žalovanému, jak plyne z písemného Oznámení ze dne 25.6.2015. Toto Oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 27.7.2015, jak plyne z poštovního podacího archu. Z výzvy ze dne 18.11.2022 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobce vymáhat svou pohledávku soudní cestou; tato výzvy byla předána k poštovní přepravě dne 23.11.2022, jak plyne z podacího archu. 6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. soudu: tj. před 1.1.2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práva a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Vzhledem k tomu, že ke vzniku závazkového vztahu mezi účastníky došlo v roce 2007, aplikoval soud na vznikl smlouvy právní předpisy ve znění účinném do 31.12.2013 a na postoupení pohledávky právní předpisy ve znění účinném od 1.1.2014. 7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle § 517 odst. 1 věty prvé obč. zák., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla dne 19.2.2007 platně uzavřena písemná smlouva o půjčce [číslo] (§ 657 obč. zák.), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Za poskytnutí peněžních prostředků byl smluven souhrnný poplatek ve výši 8 352 Kč, který soud posoudil jako dohodnutý úrok (§ 658 odst. 1 obč. zák.). Žalovaný se celkovou částku 20 352 Kč zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně formou 53týdenních splátek po 384 Kč. První splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy. Část obsahu smlouvy byla upravena v obchodních podmínkách, dle kterých v případě, že žalovaný nesplní povinnost zaplatit splátku, má předchůdkyně žalobkyně právo požadovat zaplacení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku. Jelikož žalovaný dlužnou částku nezaplatil, dostal se do prodlení a je povinen zaplatit rovněž úroky z prodlení z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb.) a žalobkyně je tak aktivně legitimována k vedení sporu. 11. S ohledem na uvedené skutečnosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku, neboť žalobkyně požaduje úrok z prodlení od data, kdy žalovaný již byl v prodlení, a výše žalobkyní požadovaného úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 163/2005 Sb. 12. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta žalobkyně ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., třech režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) a 21 % DPH z částky 900 Kč, tj. ve výši 252 Kč Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně. 13. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.