23 C 276/2023-15 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se domáhal vyklizení bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen,,předmětný byt“) s odůvodněním, že žalovaný řádně neplatil úhrady za užívání předmětného bytu a za služby s užíváním bytu spojené dle nájemní smlouvy ze dne 26.4.2022, proto usnesením [číslo] ze dne 31. 10. 2022 rozhodlo představenstvo žalobce o vyloučení žalovaného z družstva, jehož účinností, tj ke dni 4.1.2023, došlo k zániku členství žalovaného. Dopisem ze dne 8. 2. 2023 byla učiněna výzva k vyklizení a předání předmětného bytu, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce ani žalovaný se nevyjádřili k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. 4. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti a má za prokázaný tento skutkový stav: Na základě nájemní smlouvy ze dne 26.4.2022 byl žalovanému přenechán do užívání předmětný byt na dobu neurčitou. Na základě usnesení žalobce č [číslo] ze dne 31. 10. 2022 bylo rozhodnuto o vyloučení žalovaného z družstva pro neplacení nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním předmětného bytu, přičemž rozhodnutí o vyloučení nabylo účinnosti ke dni 4.1.2023. Žalobce vyzval žalovaného k vyklizení a předání předmětného bytu ve lhůtě do 31. 5. 2023 výzvou ze dne 8.2.2023. Žalovaný byt nevyklidil. 5. Podle § 741 odst.1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, v platném znění (dále jen,,zákon o obchodních korporacích“), není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. Podle § 2201 zák. č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, v platném znění, (dále jen,, o.z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 742 zákona o obchodních korporacích člen bytového družstva má zejména právo a) na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu na dobu neurčitou, na jehož pořízení se on nebo jeho právní předchůdce podílel dalším členským vkladem, pokud splňuje ostatní podmínky podle tohoto zákona a stanov, a b) na stanovení nájemného spojeného s užíváním družstevního bytu podle § 744. Podle § 614 zákona o obchodních korporacích člen může být z družstva vyloučen, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušil své členské povinnosti, přestal splňovat podmínky pro členství nebo z jiných důležitých důvodů uvedených ve stanovách. Podle § 619 zákona o obchodních korporacích členství vylučované osoby zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. Podle § 621 zákona o obchodních korporacích rozhodnutí představenstva o vyloučení člena a rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí o vyloučení se vylučovanému členovi doručí doporučeným dopisem do vlastních rukou na adresu člena uvedenou v seznamu členů. Podle § 1040 o.z. může být ten, kdo věc neprávem zadržuje, vlastníkem žalován, aby ji vydal. 6. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V souladu s § 742 zákona o obchodních korporacích byla mezi žalovaným jako členem družstva a žalobcem uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou. Na základě usnesení žalobce č [číslo] ze dne 31. 10. 2022 bylo rozhodnuto o vyloučení žalovaného z družstva pro neplacení nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním předmětného bytu dle § 614 zákona o obchodních korporacích, přičemž rozhodnutí o vyloučení nabylo účinnosti ke dni 4.1.2023. Tím došlo k zániku členství žalovaného v družstvu i k zániku nájmu předmětného bytu. Žalovaný tudíž užívá předmětný byt bez právního důvodu a žalobce jakožto vlastník předmětného bytu má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje souladu s § 1 040 o.z., tj. právo domáhat se vyklizení bytu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost vyklidit předmětný byt ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.. 7. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce měl ve věci plný úspěch a zaslal žalovanému předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř., proto soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 5 300 Kč sestávající z paušální náhrady ve výši 300 Kč za sepis žaloby dle § 1 odst. 3 písm.a), § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. a soudního poplatku za zahájení řízení ve výši 5 000 Kč.