28 C 167/2023-48 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s tvrzením, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovanou byla dne 18. 3. 2009 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v hotovosti ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala je předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 720 Kč, který představuje smluvně sjednané příslušenství pohledávky, celkem tedy částku ve výši 34 720 Kč, a to v 55 týdenních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do 7 dnů od uzavření smlouvy a každá následující do konce následujícího týdenního období. Žalovaná půjčku řádně nesplácela, když ke dni 7. 4. 2010 uhradila pouze 9 880 Kč na poplatku a ode dne 8. 4. 2010 byla v prodlení s úhradou zbývající částky ve výši 24 840 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč zůstatku souhrnného poplatku ve výši 4 840 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou dne 19. 6. 2015 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [anonymizováno] Další smlouvou uzavřenou dne 24. 8. 2018 byla pohledávka postoupena žalující společnosti. Všechna postoupení byla žalovanému řádně oznámena a žalovaný byl upomenut o zaplacení dluhu vyčísleného k okamžiku postoupení. Svou povinnosti však nesplnila, a to ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se po celé řízení k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na 18. 7. 2023, k němuž se žádný z účastníků, žalobkyně po předchozí písemné omluvě svého zástupce, nedostavil, ani z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Soud proto žalobu projednal a ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] na straně věřitele a žalovanou na straně zákazníka bylo zjištěno, že [právnická osoba] jednající svou zástupkyní dle plné moci, paní [příjmení], žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala je společnosti vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 720 Kč Celkem se tak žalovaná zavázala předchůdkyni žalobkyně zaplatit 34 720 Kč v pravidelných 54 týdenných splátkách po 640 Kč vždy do rukou smlouvou označené osoby, počínaje 7. dnem od uzavření smlouvy. Smlouva byla podepsána zástupkyní společnosti [právnická osoba], paní [příjmení], dne 18. 3. 2009 a žalovanou téhož dne. Plnou moc zmocňující paní [příjmení] k jednání za [právnická osoba] žalobkyně nepředložila a tím, že se nedostavila k jednání, zbavila se možnosti být poučena podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o možném procesním neúspěchu. 6. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na úhradu závazku vyplývajícího ze smlouvy společnosti [právnická osoba] poukázala pouze 9 880 Kč a žalovanou částku zůstává dlužna. 7. Protože se žalovaná žalobě nebránila, netvrdila, že žalovanou pohledávku žalobkyni či některé z jejich právních předchůdkyní zaplatila či zanikla jiným právně relevantním způsobem, má soud za prokázáno, že žalovaná na pohledávku z výše uvedené smlouvy zaplatila skutečně 9 880 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015, výpisem z obchodního rejstříku v [právnická osoba] [anonymizováno]. bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným s účinností ke dni 1. 7. 2015 písemnou smlouvou [právnická osoba] [anonymizováno]. 9. Dle písemného oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 společnost [právnická osoba] žalovaného písemně uvědomila, že pohledávku za ním ze smlouvy o půjčce [číslo] postoupila [právnická osoba] [anonymizováno]. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní, výpisů z obchodního rejstříku v [právnická osoba] [anonymizováno] a obchodního rejstříku v [anonymizováno] k žalobkyni bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným přešla písemnou smlouvou na žalobkyni. 11. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 10. 2018 [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému oznámila, že pohledávka za ním byla postoupena žalobkyni a žalovaná byla znovu vyzvána k jejímu zaplacení. 12. Před podáním žaloby, jak vyplývá z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 18. 11. 2022, byl žalovaný o zaplacení znovu upomenut, na výzvu však nereagoval. 13. Jelikož si skutková zjištění vyplývající z provedených důkazů vzájemně neodporují, soud na ně pro stručnost odkazuje jako na skutkový závěr ve věci. 14. Podle ust. § 3028 odst. 3, z.č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Těmito dosavadními právními předpisy byl zák. č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák) a zákon č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který platil až do 31. 12. 2010, kdy jej nahradil zákon č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. 15. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 17. Podle ust. § 52 odst. 1 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. 18. Podle ust. § 52 odst. 3 obč. zák. je spotřebitelem fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 19. Podle ust. § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. 20. Podle ust. § 55 odst. 2 obč. zák. ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. 21. Podle ust. § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. 22. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 23. Podle ust. § 31 odst. 1 obč. zák., při právním úkonu je možné dát se zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou. Zmocnitel udělí za tímto účelem plnou moc zmocněnci, v níž musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. 24. Podle ust. § 31 odst. 4 obč. zák., je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu. 25. Teprve zákon o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. vtělil do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady č. 87/102 EHS (dále jen Směrnice), který. nahradil zák. č. 321/2001 Sb., je třeba vycházet z toho, že zák. č. 321/2001 Sb. neobsahoval žádné povinnosti věřitelů při sjednávání spotřebitelského úvěru, tedy ani povinnost zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, příp. sankce za nedodržení tohoto zákonem později stanoveného postupu. 26. Vzhledem k tomu, že z právního řádu pro předchůdkyni žalobkyně nevyplývala žádná speciální povinnost ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované, soud se okolnostmi uzavření smlouvy o půjčce z pohledu šetření úvěruschopnosti žalované nezabýval. Nemohl však přehlédnout skutečnost známou mu z úřední činnosti, že smlouvy za [právnická osoba] byly mimo provozovnu, v daném případě vždy v bydlišti spotřebitele, uzavírány osobami samostatně výdělečně činnými jednajícími za [právnická osoba] na základě plné moci, nikoli jejími zaměstnanci. Bylo proto na místě, aby žalobkyně v řízení prokázala, že paní [příjmení], která jako zástupce [právnická osoba] smlouvu se žalovanou uzavřela, byla k takovým jednáním skutečně zmocněna dohodou o plné moci. Žalobkyně však žádný takový důkaz soudu nepředložila a tím, že se nedostavila k nařízenému jednání, nemohla být ani poučena k tomu, aby svou procesní povinnost splnila. Za dané situace pak nezbylo než vztah mezi účastníky posuzovat jako vztah z neplatného právního úkonu ve smyslu ust. § 451 a násl. Obč. zák. 27. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 28. Podle § 451 odst. 2 obč. zák., bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl