30 C 120/2023-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 16. 11. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČO: [číslo] uzavřela dne 10. 7. 2020 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně úvěr nesplatil a pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky jako vydání bezdůvodného obohacení, neboť úvěruschopnost žalovaného nebyla před poskytnutím úvěru právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že na písemně zachycené smlouvě o spotřebitelském úvěru, nepodepsané ze strany žalovaného, uvedl žalovaný svoje jméno, rodné číslo, trvalou adresu a telefonní číslo i e-mailovou adresu a svůj bankovní účet. 4. Z písemně zachycené smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil že v čl. 2 bylo dohodnuto, že klient splatí věřiteli celkovou částku uhradit tak, že úrok se zavazuje klient hradit pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a zbytek celkové částky k úhradě splatí klient nejpozději ke dni ukončení této smlouvy vždy formou bezhotovostního převodu na bankovní účet věřitele. Klient vrátí věřiteli poskytnuté finanční prostředky v době dohodnuté v této smlouvě, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Z potvrzení o provedené platbě vystavené [právnická osoba] [právnická osoba] soud zjistil, že dne 10. 7. 2020 byla na účet [bankovní účet] připsána částka ve výši 20 000 Kč. 6. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne 12. 5. 2023 soud zjistil, že majitelem účtu číslo [bankovní účet] byl žalovaný, který si účet zřídil dne 26. 5. 2020. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] měl soud za prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek vyplynulo, že součástí postupovaného portfolia pohledávek byla rovněž pohledávka za žalovaným ve výši 20 000 Kč pod pořadovým [číslo]. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznamovala žalovanému postoupení pohledávky a žádala jej o úhradu částky ve výši 50 358,45 Kč ve lhůtě do tří dnů na ve výzvě uvedený bankovní účet. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2022 měl soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 62 845,45 Kč ve lhůtě do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený. 10. Podacím archem ze dne 12. 8. 2022 měl soud za prokázáno, že tohoto dne byla na adresu žalovaného odesílána doporučená pošta 11. Ze shora zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na účet částku ve výši 20 000Kč. V písemně zachycené smlouvě o úvěru nebylo uvedeno, kdy má být úvěr splacen a v jaké výši a nebylo tam uvedeno ani to, z jakých skutečností žalobkyně zkoumala, že je žalovaný schopný úvěr splácet. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 13. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 10.7.2020 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. 14. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani netvrdila a neprokazovala že zkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, považoval soud v intencích ust. § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. za použití obecného ustanovení § 588 o.z. smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni podle shora uvedených ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení částku ve výši 20 000 Kč, včetně zákonného úroku z prodlení, jehož splatnost by stanovil teprve po uplynutí dne stanoveného k zaplacení ve výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 12.8.2022, protože žalobkyně považovala za den splatnosti den pozdější ponechal soud počátek prodlení beze změny. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.