30 C 14/2023-16 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 11. 10. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že jí pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 27. 12. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal celkovou částku 25 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 27. 1. 2022. Ve smlouvě se žalovaný zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 5 750 Kč. Předmětem žalobního návrhu se tedy stala pohledávka v celkové výši 30 750 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč a ze smluvního úroku 5 750 Kč, které měly být nejpozději splatné 27. 2. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde žalovaný vyplnil registrační formulář, a to včetně svého telefonního čísla, e-mailové adresy a čísla svého bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému dne 27. 12. 2021 úvěr převodem ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně identifikovala platbu uvedením variabilního symbolu [číslo]. Ve lhůtě splatnosti žalovaný úvěr nesplatil a neposkytl žalobkyni žádné platby ani po odeslání předžalobní výzvy dne 17. 7. 2022. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], včetně její přílohy postupovaných pohledávek, kde byla pohledávka za žalovaným označena číslem smlouvy [číslo], žalobkyně prokázala svoji aktivní legitimaci. 4. Z textu smlouvy o úvěru [číslo] který není ze strany žalovaného podepsán, ale je opatřen datem 28. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný sdělil právní předchůdkyni žalobkyně své jméno a příjmení, své rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresu svého trvalého pobytu, svůj e-mail a číslo mobilního telefonu. 5. Z textu smlouvy o úvěru [číslo] který není ze strany žalovaného podepsán, ale je opatřen datem 28. 12. 2021 soud zjistil, že předmětem smlouvy se stal závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky v úhrnné výši 25 000 Kč spolu s úrokem ve výši 5 750 Kč, a to na dobu 30 dnů, kdy datum splatnosti bylo stanoveno na 27. 1. 2022. 6. Výpisem z účtu číslo [bankovní účet] ze dne 16. 10. 2021 soud zjistil, že na tento účet byla k tomuto dni přijata okamžitá platba z účtu číslo [bankovní účet] ve výši 0,01 Kč. 7. Výpisem z účtu číslo [bankovní účet] ze dne 28. 12. 2021 soud zjistil, že z tohoto účtu byla k tomuto dni odepsána platba ve výši 15 000 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet]. 8. Výpisem z účtu číslo [bankovní účet] ze dne 28. 12. 2021 soud zjistil, a že z tohoto účtu byla k tomuto dni odepsána platba ve výši 10 000 Kč ve prospěch účtu číslo [bankovní účet]. 9. Dopisy ze dne 10. 2. 2022, 19. 2. 2022, 27. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě dluhu. 10. Předžalobní výzvou ze dne 17. 7. 2022 spolu s podacím lístkem z téhož dne, měl soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 41 701 Kč do tří dnů na bankovní účet ve výzvě uvedený. 11. Na základě shora uvedených zjištění z provedených listin dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, aniž by zkoumala úvěruschopnost žalovaného mu poskytla celkem 25 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho shora uvedený účet. Žalovaný žalobkyni úvěr do dne 27. 1. 2022 nesplatil. 12. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr. 13. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 28.12.2021 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016. Podle ust. § 104 z.č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Žalobkyně sama uvedla, že smlouva byla uzavřena distančně prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně. Zákon užívá za tím účelem termín:„ ..K uzavření smlouvy byly využity prostředky komunikace na dálku“. (§§ 1841-1851 o.z.). 14. Podle ust. § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. To však není tento případ, neboť k uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku vyplněním formuláře na internetových stránkách a osoba, která uvedené údaje žalobkyni poskytla, nemusí být vůbec totožná se skutečným majitelem účtu ani s osobou, jejíž údaje byly k vyplnění smlouvy o úvěru využity. 16. Uvedená forma nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. 17. Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží. 18. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 19. Podle ust. § 86 odst. 2, z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 20. Podle ust. § 87 odst. 1, z.č. 257/2016 Sb